Dovolená snů – cestování mezi ostrovy na Seychelách
Koncem prosince 2016 nás napadlo vyrazit na Seychely. Otázka zněla: Mauricius, nebo Seychely? Říkali jsme si, že cestování mezi seychelskými ostrovy nebude tak turistické jako Mauricius. Začali jsme si tedy hledat informace na internetu. Pokud jde o dovolenou, nejsme žádní perfekcionističtí plánovači, spoléháme na intuici a rozhodujeme se spíše spontánně. Naštěstí jsme při hledání narazili na Konfigurátor vašeho zájezdu od SeyVillas. Vybrali jsme si v něm dle libosti všechny termíny a hotely. Po krátké telefonické konzultaci se SeyVillas se naše plány ještě nepatrně změnily. Dostalo se nám velmi dobrého poradenství!
V pátek 13. 1. 2017 (!!!) jsme pak vyrazili z Frankfurtu na Mahé.
Praslin
Na Mahé jsme přiletěli po přibližně 10hodinovém přímém letu se společností Condor. Po vyzvednutí zavazadel nás už na letišti velmi přátelsky přivítali zástupci Creole Travel Services a přidělili nám řidiče, který nás odvezl přímo k trajektu. Naším prvním ostrovem byl totiž Praslin, kam jsme se nejprve museli přepravit trajektem. Všechno fungovalo perfektně. Ještě malá poznámka na okraj: rozhodně bychom doporučili cestovat na horní palubě „Upper Deck“, protože v podpalubí to může být při větších vlnách dost nepříjemné.
Bohužel jsme měli smůlu, protože moře bylo toho dne hodně rozbouřené a udělalo se nám docela nevolno. Hodinová plavba pak může působit opravdu dlouze! Čerstvý vzduch však přináší alespoň trochu úlevy. Po příjezdu na Praslin nás opět velmi mile přivítali zástupci CTS a odvezli nás do hotelu Chalets Cote Mer.
15. 1. 2017 – Cote D'Or
Po velmi bohaté snídani v hotelu jsme se pokusili šnorchlovat přímo u hotelového vstupu do moře. Počasí nám však okamžitě překazilo plány. Bouřka při 30 °C a prudký déšť. Utekli jsme zpět do hotelového pokoje. V 11:00 nás v hotelové lobby osobně přivítal delegát CTS. Ochotně a podrobně nám poradil, co všechno zde můžeme podniknout. Na 3. den pobytu na ostrově jsme si rezervovali výlet katamaránem ke St. Pierre se šnorchlováním a na ostrov Curieuse za želvami. Odpoledne jsme jeli autobusem na Cote d'Or, abychom se trochu porozhlédli a nakoupili pár drobností. Nám osobně se Cote d'Or příliš nelíbilo, ale možná to bylo špatným počasím, které toho dne panovalo. Večer jsme si v hotelu opět vychutnali skvělé tříchodové menu.
16. 1. 2017 – Vallée De Mai
Po snídani jsme měli v plánu park Vallée de Mai. Autobusem za 5 rupií jsme dojeli přímo ke vstupu do národního parku. Přibližně 4 hodiny jsme strávili mezi kokosovými palmami a _stovkami nejrůznějších tropických rostlin, prakticky uprostřed nedotčeného deštného pralesa. V tomto parku rostou také světoznámé palmy Coco De Mer, které jsou symbolem Seychel. Rozmanitost rostlin na nás udělala velký dojem. Park je velmi udržovaný, stejně jako celé Seychely. Na silnicích, ve městech ani v přírodě nejsou žádné odpadky! Člověk se tu opravdu cítí dobře. Zpět do hotelu jsme se vydali pěšky. Asi po 4 km jsme prošli vesnicí a nakonec dorazili k hotelu. Na večeři jsme opět zůstali v hotelu.
Po snídani v hotelu s výhledem na Baie Ste. Anne nás kolem 09:30 vyzvedli na hotelové recepci a odvezli na výlet katamaránem. Řidič nás vysadil u přístaviště trajektů, kde nás už očekávali zástupci CTS. Katamarán byl rovněž připravený v přístavu. Plavidlo bylo dlouhé přibližně 18 m a nebylo ani měsíc staré. Posádka působila velmi zodpovědně a profesionálně. Na katamaránu nebylo vidět ani smítko. Vypluli jsme na sever k malému ostrovu St. Pierre. Tam jsme se mohli ponořit do vody a hodinu šnorchlovat. Poté jsme pokračovali na Curieuse. Motorový nafukovací člun nás dopravil na pláž. Po přistání nás přivítaly obří želvy, které se zde mohou volně pohybovat. Mohli jsme prozkoumat opravdové útočiště obřích želv bez plotů a ohrad.
Poté nás po lávkách, skalách a mezi mangrovy provedli přes ostrov až k Doktorovu domu. Jde o zrekonstruovaný dům v koloniálním stylu s bohatou historií. Na druhém konci ostrova jsme se brouzdali ve vodě a brzy si nás opět vyzvedli, abychom se vrátili na katamarán na grilování. Během naší nepřítomnosti posádka připravila skvělý bufet s rybami, kuřecím masem, salátem z uzeného marlína, rýží a mnoha dalšími pokrmy. Opravdu chutné a vydatné jídlo! Nápoje byly příjemně vychlazené v chladicím boxu. Po jídle jsme ještě zamířili k Anse Georgette, kde jsme však kvůli vlnám bohužel nemohli zakotvit. Místo toho jsme se ještě jednou zastavili na Curieuse a šnorchlovali. Poté jsme se vrátili do Baie Ste. Anne. Odtud nás odvezli zpět do hotelu. Byl to moc krásný výlet!
La Digue
Po snídani nás vyzvedli a odvezli k trajektu na La Digue. Všechno fungovalo perfektně. Na La Digue nás taxi odvezlo přímo do našeho penzionu Etoile Labrine. Bylo to jednoznačně nejhezčí ubytování během našeho pobytu na Seychelách. Rodina majitelů se o areál s 10 domky starala velmi srdečně a s láskou. Nic nám nechybělo! Okamžitě nám přivezli zapůjčená kola. Během našeho pobytu byla v areálu někdy ubytována jen 2 dvojice. Po uložení kufrů jsme se na kolech vydali na krátkou projížďku po ostrově a dojeli přímo do Union Estate Park. V místní restauraci „Lanbousir“ jsme si udělali krátkou přestávku, posilnili se kreolským kari a osvěžili se ciderem. V parku se nachází vanilková plantáž, kokosový mlýn, v němž se vyrábí kokosový olej, malá farma s různými druhy ovoce a zeleniny a výběh suchozemských želv. Najdete zde také známou a nádhernou pláž Anse Source d'Argent, lemovanou žulovými skalami. Večer jsme na kolech vyrazili do restaurace Zerof a dopřáli si chutný kreolský bufet.
Před snídaní jsme prozkoumali překrásnou zahradu areálu našeho penzionu. Poté jsme se na kolech vydali na východní stranu ostrova. Nacházejí se tam tři nádherné pláže Grand Anse, Petite Anse a Anse Cocos. Na Grand Anse se dostanete přímo na kole a najdete tam také restauraci. K pláži Petite Anse musíte absolvovat asi 20minutovou procházku. Cesta vede působivým tropickým lesem, přes skály a popadané palmy, ale dá se bez problémů zvládnout i naboso. Pokud však máte citlivá chodidla, vezměte si alespoň žabky. Jakmile dorazíte na pláž, hned pochopíte, proč stálo za to tuto cestu podniknout. Na Petite Anse je malý bar, kde si můžete dát čerstvé kokosy, manga i jednoduché koktejly. Když si objednáte kokos s brčkem „na pití“, zaplatíte 100 SRP, ale dostanete k němu také mango a kokosovou dužinu nakrájenou přímo z ořechu na praktické kousky. Opravdu vynikající! Už ráno jsme si prostřednictvím našeho hotelu nechali rezervovat stůl k večeři v restauraci Belle Vue. Přesně v 17:30 nás přímo u hotelu vyzvedl malý nákladní vůz, na jehož korbě jsme seděli na postranních dřevěných lavicích – taková moderní „jízda na žebřiňáku“. Po dobrodružných a místy velmi strmých silnicích jsme dorazili do restaurace Belle Vue, odkud se nám naskytl úžasný výhled na celý ostrov a mohli jsme pozorovat nespočet kaloňů v letu. Podával se zde kreolský bufet, nápoje dle libosti a čerstvě připravované koktejly z čerstvě vymačkaných ovocných šťáv, s alkoholem i bez něj. Když se setmělo a bohužel začalo pršet, opět nás vyzvedli a odvezli zpět k hotelu. Nezapomeňte si prosím nahoru vzít hotovost, protože platba kreditní kartou bohužel není možná! Byl to moc příjemný večer!
Po snídani jsme se rozhodli prozkoumat zbytek ostrova a vydali se na sever kolem přístaviště trajektů. Cesta vedla podél krásných pláží, působivých žulových skal a pěkných hotelů a penzionů až na konec silnice u Anse Fourmis. Tam jsme se pohodlně usadili a dokonce spatřili suchozemskou želvu, která si na pláži spokojeně pochutnávala na několika listech. Cestou zpět jsme se zastavili v jednom z malých obchůdků se suvenýry a koupili pár dárků domů. Zbytek dne jsme pak strávili na Petite Anse a užívali si vlny. Tentokrát jsme došli až na Anse Cocos, která se spolu s Petite Anse stala naší nejoblíbenější pláží. Abyste se tam dostali, čeká vás ještě asi 15 minut chůze, ale cesta se dá dobře zvládnout a podobá se prvnímu úseku mezi Grand Anse a Petite Anse. Večer jsme nejprve obdivovali západ slunce na Anse Union a poté si odnesli výbornou pizzu z „Gregoire's Pizzeria“, podle majitelky našeho penzionu nejlepší pizzerie na ostrově. Ceny jsou přijatelné a pizzy opravdu velmi chutné (doporučujeme Pizza Seychellois).
Ještě jednou jsme se vydali na naše dvě oblíbené pláže Petite Anse a Anse Cocos, protože jsme se dodatečně dozvěděli, že se na Anse Cocos nacházejí známé žulové „vany“. Jde o přírodní mořská jezírka, která jsou skalami oddělena od otevřeného moře a silných vln. Voda je křišťálově čistá, velmi klidná a příjemně teplá. Tyto vany se nacházejí na konci Anse Cocos a rozhodně stojí za vidění i vyzkoušení. Cestou zpět jsme naštěstí potkali pracovnici vrtulníkové základny, přes kterou jsme si domluvili 15minutový vyhlídkový let nad ostrovem. Bylo to jednoduše snové a tento zážitek byste si rozhodně neměli nechat ujít! Večeři jsme si vychutnali v našem penzionu – podávalo se chutné domácí zeleninové kari a „úlovek dne“ s přílohami a salátem.
Protože to byl náš předposlední den na ostrově, rozhodli jsme se znovu navštívit Union Estate Park. Na Anse Source D'Argent jsme se seznámili s velmi přátelskými a milými plážovými psy, kteří nás doprovázeli téměř celý den. Pokud máte rádi psy, je to samozřejmě skvělý zážitek. Den jsme strávili na pláži a v parku, kde jsme znovu obdivovali pestrou vegetaci a exotické ovoce. Ještě jednou jsme navštívili také starý hřbitov v parku a snažili se rozluštit zvětralé nápisy, pokud z nich alespoň něco zbylo. V podvečer jsme se po kávě a kousku banánového koláče ze supermarketu, který byl velmi dobrý, vrátili na Anse Source d'Argent a sledovali slunce, jak se postupně noří do temně modrého moře. Také psi nás okamžitě poznali a část cesty nás znovu doprovázeli. Protože nám pizza tolik chutnala, spontánně jsme se rozhodli dopřát si u Gregoire další a v klidu ji sníst v našem bungalovu.
Mahé
Bohužel nastal poslední den na malém kouzelném ostrově La Digue, který je jako stvořený pro jízdu na kole. Po snídani jsme si sbalili kufry a už v 10:00 nás vyzvedli a odvezli k trajektu. Velmi dobré služby, vše bylo přesné a bez komplikací! Plavba na Praslin a poté na Mahé proběhla klidně a bez velkých vln. Počasí bylo nádherné, na obloze ani mráček. Sotva jsme dorazili do přístavu na Mahé, už jsme pokračovali autobusem do našeho ubytování Valmer Beach Resort u Baie Lazare. Autobus samozřejmě zajišťovala společnost Creole Travel Services a vše proběhlo bez problémů. Hotel leží v krásné poloze ve svahu s výhledem na Baie Lazare. Zdarma jsme dostali pokoj vyšší kategorie s lepším vybavením – bungalov s kuchyní, obývacím pokojem, balkonem, ložnicí a velkou koupelnou. Odpoledne jsme strávili na Baie Lazare a k večeři jsme si dali hotelový bufet.
Po skvěle připraveném snídaňovém bufetu jsme si vyzkoušeli auto s volantem vpravo v levostranném provozu. Panečku, připadali jsme si jako při své první hodině v autoškole! Ale světe div se, po 15 minutách jsme si docela dobře zvykli. Zajeli jsme k nejbližšímu supermarketu, abychom si nakoupili vodu a něco malého k zakousnutí. Potom jsme zamířili k čerpací stanici. Všechno proběhlo bez problémů! Pak jsme se vydali napříč ostrovem po strmých silnicích lemovaných bujnou zelení. Míjeli jsme překrásné pláže a projížděli čistými, autentickými vesnicemi. Naším cílem byla Anse Intendance. Bez problémů jsme zaparkovali na lesním parkovišti a ke pláži to pak bylo asi 100 m. Byla velmi pěkná a rozlehlá. Měli jsme s sebou dron s kamerou, a tak se nám podařilo pořídit působivé fotografie z ptačí perspektivy. Poté jsme pokračovali podél silnice Chemin Grand Police až k jižnímu cípu ostrova, na Anse Bazarca, která pro nás byla jednou z nejkrásnějších pláží na Seychelách. Následoval návrat do hotelu a cestou jsme se zastavili u stánku s jídlem s sebou, abychom si koupili večeři. Večer jsme zakončili na balkonu hotelového pokoje rybou s rýží, které jsme si přivezli, a vychlazeným pivem.
Po snídani jako obvykle jsme vyrazili směrem na sever, přes horské sedlo a kolem čajové plantáže k trase Copolia Trail. Kousek před městem Victoria vede deštným pralesem strmá stezka na žulovou skálu vysokou asi 500 m. Trasa není namáhavá, vyžaduje však pevnou obuv a trochu obratnosti, abyste se po kluzkých kořenech dostali nahoru. Posledních 5 výškových metrů na plošinu se překonává po malém hliníkovém žebříku. Po 60 minutách výstupu nás ale čekala skutečně zasloužená odměna! Otevřel se před námi úžasný panoramatický výhled na celé hlavní město a směrem k východu. Na západě se rozprostíraly zelené, hustě porostlé hory ostrova. Nezapomenutelný pohled! Po sestupu jsme během zpáteční cesty objevili odbočku k Mission Lodge na okraji silnice vedoucí přes horské sedlo. Prohlédli jsme si bývalou školu stojící vysoko na hoře. V podstatě šlo o řadu ruin v malebném prostředí s úchvatným výhledem směrem k moři. Na večeři jsme se opět vrátili do hotelu.
Po snídani jsme se vydali směrem na sever až k Cape Ternay. Zaparkovali jsme před závorou a zbytek cesty k zátoce jsme šli pěšky kolem tajemných ruin někdejšího dětského rekreačního zařízení. Byli jsme tam úplně sami. Byl odliv, takže jsme mohli po písku ujít asi 200 m do zátoky. Nachází se zde vlastně nejsevernější cíp Mahé. Velmi působivé místo! Po obou stranách se tyčily vysoké žulové hory porostlé svěží zelení. Mezi nimi ležela přibližně 500 m dlouhá zátoka, trochu rozbouřená a zcela opuštěná. Na let s dronem foukal příliš silný vítr, přestože bychom zde mohli pořídit opravdu skvělé záběry. Po návratu k autu jsme pokračovali přes horské sedlo do města Victoria a zamířili do botanické zahrady. Je to velmi pěkně upravená zahrada, kde rostou všechny druhy rostlin, které se na ostrovech vyskytují.
K šálku čaje jsme si dali kousek domácího banánovo-kokosového koláče. Cestou zpět jsme se znovu zastavili u Mission Lodge a dronem pořídili krásné letecké záběry z výšky přes 500 m. Večer jsme povečeřeli v hotelu.
Na 28. 1. 2017 jsme měli naplánovanou prohlídku palírny Takamaka. Přesně v 10 hodin jsme po snídani dorazili do palírny na komentovanou prohlídku. Naším průvodcem byl osobně ředitel podniku a kromě nás na prohlídku nikdo jiný nepřišel. Čekala nás tedy soukromá prohlídka malého rodinného podniku, po níž následovala ochutnávka rumu. Díky směsici němčiny, angličtiny a francouzštiny jsme si skvěle popovídali a také jsme se společně zasmáli. Poté jsme si dali oběd u stánku s jídlem s sebou a přes Beau Vallon na severu se vrátili do hotelu. Po příjezdu jsme se přece jen rozhodli ještě pro krátký výlet na Anse Bazarca. Čekala nás zcela liduprázdná pláž. Dronem jsme pořídili působivé letecké záběry. Také během západu slunce se nám podařilo zachytit nádherné záběry z ptačí perspektivy. K večeři jsme měli čerstvé ovoce, které jsme koupili od farmáře u Grand Police Bay.
Bohužel nastal poslední den na krásných Seychelách. Po dlouhé a vydatné snídani v hotelu jsme si sbalili kufry a odevzdali je na hotelové recepci. Pronajatým autem jsme pak vyrazili do města Victoria navštívit místní trh. Po pestré procházce tržištěm a městem, kde jsme si koupili ještě několik suvenýrů, jsme se pohodlně usadili v kavárně Dolce Vita na okraji centra a vychutnali si studený nápoj. Při zpáteční cestě po Sans Souci Road jsme doufali, že bude čajová plantáž otevřená. Protože však byla sobota, bohužel jsme neměli štěstí. Mezitím začalo pršet, a tak jsme se cestou do hotelu na chvíli zastavili v Anchor Café na West Coast Road a dali si lahodnou kávu. Déšť ustal a my se rozhodli znovu vyrazit na svou oblíbenou pláž v Grand Police Bay, abychom dronem pořídili ještě několik záběrů. V písku jsme objevili želví stopy. Velká mořská želva nakladla v křoví vejce do písku a poté zmizela v příboji. Byl to jeden z našich nejkrásnějších zážitků! V hotelu jsme se naposledy osvěžili, vyzvedli si kufry a odjeli do města Victoria. Tam jsme si ještě dali něco malého k jídlu a potom v klidu zamířili na nedaleké letiště, odkud jsme se vydali na cestu domů do chladného Německa.
Byla to nádherná dovolená, jedna z našich nejkrásnějších, ne-li vůbec ta nejkrásnější!
