Fauna
Zvířata na Seychelách
Seychely byly až do 18. století neobydlené, a poskytovaly tak jedinečné podmínky, v nichž mohly nerušeně prospívat původní druhy rostlin a živočichů i další přírodní unikáty, daleko od vlivů přírodního výběru působících jinde. Díky tomu zde žije pestrá škála živočichů včetně 13 druhů obojživelníků, 30 druhů plazů a 220 druhů ptáků. Na ostrovech se navíc vyskytuje více než 1 000 druhů bezobratlých, z nichž mnohé vyžadují zvláštní ochranu. V poměru k celkové rozloze pevniny mají Seychely největší podíl chráněných území na světě.
Savci
Jedinými savci, kteří na Seychelách žili již před příchodem člověka, jsou endemičtí kaloni seychelští. Tito býložraví letouni se živí ovocem, přičemž nejraději mají mango. Jejich protáhlá hlava poněkud připomíná psí, proto se jim také říká létající lišky. S působivým rozpětím křídel až 1 m mohou při přeletu noční oblohou téměř připomínat upíry.
Lidé na ostrovy přivezli i další savce. Patří mezi ně například vzácný bodlín bezocasý připomínající ježka, který se původně vyskytoval pouze na Madagaskaru. Dospělí bodlíni dorůstají délky až 40 cm a mají hrubou, štětinatou srst. Obvykle jsou aktivní v noci, občas je však lze spatřit i během dne. Žijí především v lesích a na místech s hustým podrostem. Při hledání potravy se snadno polekají a někdy mohou reagovat agresivně.
Ptáci
Seychely leží daleko od jakékoli pevniny, což obvykle rozmanitosti života příliš neprospívá. Přesto se jen málokteré jiné ostrovy mohou pochlubit tak pestrým ptačím světem. Seychely jsou domovem přibližně 220 druhů, včetně 17 endemických druhů suchozemských ptáků, z nichž některé patří k nejneobvyklejším zoologickým raritám na světě.
Tuto rozmanitost lze vysvětlit dlouhým evolučním vývojem. Seychely byly po mnoho milionů let izolovány od okolního světa, což objasňuje nejen pestrost zdejších ptačích druhů, ale také absenci výrazně zbarvených ptáků. Druhy, které se zde usadily, se jednoduše nemusely vyvinout do nápadně pestrých forem, aby přilákaly opačné pohlaví. Obecně jsou Seychely domovem spíše mořských a brodivých ptáků než druhů, které žijí a hnízdí na souši.
Nejlepšími ostrovy pro pozorování ptáků na Seychelách jsou Mahé, Praslin a Bird Island. Mezi zdejší druhy patří papoušek černý s tmavým, lesklým peřím. Žije na ostrově Praslin v údolí Vallée de Mai, které lze považovat za jeden z nejtajemnějších lesů na světě.
Kromě něj zde můžete spatřit různé strdimily a kosy. Volavku rusohlavou lze často zahlédnout na trhu ve Victoria, zatímco lejskovec seychelský, francouzsky veuve, je ohrožen vyhynutím a dnes se vyskytuje už jen na ostrově La Digue.
Na ostrově Frégate žije vzácná šáma seychelská. Tento drobný černobílý pták se vyskytuje v živých plotech a keřích v mnoha ostrovních zahradách. Rákosníka seychelského můžete pozorovat na ostrovech Cousin, Aride a Denis. Jeho zelenožlutobílé peří doplňuje modrý zobák a půvabný je také jeho zpěv. Přirozené prostředí zde nacházejí rovněž fregatky s rozpětím křídel až 2 m, faetoni žlutozobí, ptáci zvaní toc-toc a mnoho různých druhů rybáků, například rybáci černohřbetí a rybáci bílí. Rybáka lze dokonce považovat za národního ptáka, protože jej má ve svém logu národní letecká společnost. Vedle těchto vzácných druhů žijí na Seychelách také vrabci, sovy, rackové a holubi, například modrý holub seychelský či sněhobílá hrdlička.
Obojživelníci a plazi
Na Seychelách žije celkem 13 druhů obojživelníků včetně endemické rosničky seychelské, která dorůstá délky pouhých 76 mm. Tento druh vyhledává vlhké lesy, zatímco ptychadena mascareniensis má tělo zbarvené v různých odstínech hnědé a na hřbetě se jí táhnou tři světlé pruhy.
Najdete zde také přibližně 30 druhů suchozemských plazů, z nichž některé na ostrovy přivezli lidé. Některé druhy jsou na ostrovech zastoupeny několika poddruhy. Působivé želvy obrovské připomínají živoucí fosilie a rozvážně se pohybují zdejší krajinou. Kdyby atol Aldabra nebyl vyhlášen chráněným územím, tato zvířata by dnes pravděpodobně již vyhynula. Na Aldabře jich žije více než 150 000. Stejně jako kapustňáci byly i tyto želvy loveny pro chutné maso. Na rozdíl od kapustňáků se však s nimi na Seychelách můžete setkat dodnes.
V mokřadech ostrova La Digue žije až 20 cm dlouhá želva bahenní. Bohužel se stala vzácnou, protože ji lidé často lovili pro přípravu kari. V roce 1967 byl prodej těchto želv zakázán, zejména aby je preparátoři nezabíjeli kvůli výrobě suvenýrů.
Při procházce ostrovními lesy vás budou doprovázet zvuky různých druhů ještěrů pohybujících se v listoví. Na Seychelách se setkáte také s gekony, kteří při večerním rozsvícení hbitě pobíhají po stěnách a stropech ubytování. Dorůstají délky až 10 cm, jsou velmi obratní a mimořádně rychlí. K povrchu se přichycují pomocí drobných chloupků.
Kromě ještěrů žijí na ostrovech také chameleoni, scinkové seychelští a několik druhů drobných, plachých a nejedovatých hadů. Ve vodách kolem Seychel se vyskytuje rovněž několik druhů mořských želv.
Mořští živočichové
Vody obklopující Seychelské souostroví ukrývají skutečné bohatství živočišných druhů. Při šnorchlování a potápěčských výletech objevíte působivý podmořský svět, ale mnoho různých druhů ryb můžete spatřit i při pouhém brodění u pobřeží.
V korálových útesech a hlubokých vodách kolem Seychel žije několik druhů mořských želv a více než 1 000 druhů ryb. Výrazným zbarvením vyniká modrooranžový pomec s černými a žlutými pruhy. Podobně působivý je také pruhovaný klaun, který spolu s komorníkem žije v těsné symbióze s mořskými sasankami. Jiné ryby se snaží sasanky prohledávat, aby se k těmto druhům dostaly. Klauny, komorníky, rozedrance a havýše můžete pozorovat při šnorchlování nedaleko pobřeží.
Dravé ryby, jako jsou kanici, nenápadně šedí bodloci chirurgové (pojmenovaní podle útvarů na ocase připomínajících skalpel) a žluté klipky pinzetové, zasouvají své špičaté tlamky do štěrbin a dalších drobných otvorů, kde hledají potravu. Modrozelení ploskozubci mezitím okusují korály zuby podobnými zobáku a nestravitelné částečky vylučují zpět do oceánu v podobě písku. Právě jejich neúnavné práci během tisíciletí vděčí seychelské ostrovy za své krásné pláže s bílým pískem.
Při plavbě z Praslinu na La Digue mohou mít návštěvníci štěstí a spatřit létající ryby. U útesů mezitím číhají velcí kranasi a kanici, zatímco okolní vody ostražitě brázdí žralok bělocípý. Vyskytují se zde také perutýni ohniví, jejichž ploutví se navzdory působivému vzhledu rozhodně nedotýkejte. Zdánlivě neškodný je i vrubozubec paví, který se však dokáže rychle vrhnout vpřed a kousnout, proto se k němu příliš nepřibližujte. Nebezpečná může být navzdory svému elegantnímu vzhledu také trubkotlamka. Lezoun dlouhý 5–10 cm se během evoluce přizpůsobil životu na souši i ve vodě a dokáže dýchat žábrami i pokožkou. Tyto pozoruhodné živočichy můžete najít na plážích a v mangrovových porostech.
Podmořský svět Seychel se v posledních desetiletích příliš nezměnil. Jedním z důvodů je skutečnost, že od roku 1973 byla řada oblastí postupně vyhlášena za chráněná území, do nichž nemají velké rybářské lodě přístup. Oblast kolem ostrovů v mořském parku St. Anne však bohužel utrpěla v důsledku výstavby dálnice vedoucí k letišti. Změny podmořských proudů zde následně zničily mnoho korálových zahrad.
