Cestovní deník hoteliérů

1. den

Vyčerpané po dlouhé cestě nás v hotelu velmi srdečně přivítají osvěžujícími ručníky a čerstvě vymačkanými džusy. Náš pokoj „rodinné apartmá s oddělenými ložnicemi“ se nachází v srdci areálu a má výhled na hotelovou restauraci a bazén (hluk tam ale nebyl). Velký apartmán se skládá z obrovské hlavní ložnice se vstupem na velmi pohodlně zařízený balkon, menšího pokoje se 3 postelemi, velké koupelny, druhé toalety a malé kuchyňky. Pokoje by mohly být o něco útulnější a koupelna čistší, ale celkově jsme se cítili dobře.

Naše první kroky samozřejmě vedou rovnou na pláž. Musíme projít krátký úsek areálem a přilehlým plážovým podnikem (žádný z pokojů neleží přímo u moře a myslím, že jich tu má výhled na moře jen minimum). Zajímavostí po cestě k moři je malý výběh se slavnými obřími želvami. Zvířata jsou velmi přítulná a ráda se nechají pohladit.

Úsek pláže u hotelu Le Duc je podle nás nejkrásnější v celé oblasti! Během dovolené jsme se po Anse Volbert (Cote d'Or) vydali oběma směry, viděli jsme i sousední zátoku, ale na „naši“ nádhernou pláž nic nemělo. Voda je velmi teplá a dlouho sahá jen po kolena až boky – pokud si chcete zaplavat, musíte jít poměrně daleko do moře. Je však potřeba dávat pozor! Žijí tu trnuchy, které se vyhřívají v mělké vodě. Nejsou agresivní a utečou, když se k nim příliš přiblížíte, na ocase a hřbetě ale mají ostré trny, které mohou způsobit ošklivá poranění. Můj přítel se první den rozběhl do vody příliš rychle a na jednu trnuchu šlápl – naštěstí se nic nestalo.

Rejnok v mělké vodě (Cote D’Or) Úsek pláže u hotelu Le Duc (Cote D’Or) Později odpoledne se setkáváme s pracovnicí společnosti Creole, která nám představuje zajímavosti ostrova, odpovídá na dotazy a nabízí různé výlety. Před večeří se ještě krátce procházíme v teplém dešti po nedaleké plážové promenádě s několika malými obchůdky. Přímo na pláži se nachází „Cafe Des Arts“, kde si v poledne a odpoledne můžete dát velmi dobrý oběd (saláty, sendviče, burgery, kari) a večer zajít na vytříbenější večeři. První večer jsme se tam opravdu výborně najedli (skvělý byl především syrový tuňák) a dali si dobré pití (vína z jihoafrického Stellenbosche). Obsluha byla velmi přátelská a dobře vyškolená – je znát, že vedení restaurace svému řemeslu rozumí. Kuchyně i obsluha jsou srovnatelné s restaurací oceněnou 2 kuchařskými čepicemi.

Jídlo v Cafe des Arts (opečená husí játra se zastřeným vejcem a jablečno-zeleninovým salátem) 2. den

Snídaně v hotelu Le Duc je jako sen! Spousta čerstvého ovoce, zeleninový salát, čerstvé croissanty a pečivo, nesolené máslo (což není samozřejmost), menší výběr uzenin a sýrů, čerstvá pomerančová šťáva, velmi milý kuchař připravující nejrůznější varianty vajec a palačinky, a především vynikající káva – nečekali bychom, že na ostrově dostaneme tak dobré caffè latte. Atmosféra v restauraci je velmi příjemná, většinou sedíme přímo u vodního kanálu s mnoha krásnými koi kapry a orchidejemi.

Oblačné odpolední počasí využíváme k prvním pokusům o šnorchlování. Vidíme však jen několik ryb, již zmíněné trnuchy a spoustu mořské trávy. Zajímavější místa jsou patrně daleko od břehu. Odpoledne opakovaně prší, a tak se uchýlíme na náš útulný balkon a čteme si. Díky dešti se náhle objeví úžasný západ slunce i s duhou. Pokud si ale chcete tuto atmosféru na pláži vychutnat, musíte být rychlí, protože západy slunce netrvají dlouho. Večeříme v „Chil Out Lounge“, klubu nad Cafe des Arts, kde si dáváme koktejly a tapas. Krevety v těstíčku tempura a tuňák jsou velmi dobré.

3. den

V 9 hodin ráno nás těší o něco chladnější moře a nádherné světlo k fotografování. Dopoledne bývá počasí většinou mnohem hezčí a moře je klidné a průzračné. Odpoledne si půjčujeme paddleboard, abychom se při šnorchlování dostali dál od břehu – původně jsme chtěli dopádlovat až ke St. Pierre. Z pláže malý ostrov nevypadá vůbec daleko. V polovině cesty ale musíme uznat, že je to přece jen příliš daleko. Místo toho tedy objedeme bližší ostrov. Vedle něj se ve vodě nachází malebné seskupení žulových skal, pod nimiž plavou ryby a po jejich povrchu lezou krabi.

4. den

Přímo v hotelu jsme si na dnešek rezervovali celodenní výlet na La Digue. Autem nás odvezou z hotelu do sousední zátoky, odkud nás na La Digue přepraví malý člun. Nejprve si zblízka prohlédneme Curieuse, protože tam vysazujeme druhou rodinu. Během 20minutové plavby na La Digue projíždíme mohutnou dešťovou přeháňkou. Největší zážitek z plavby: vedle člunu vyskočí z vody létající ryba a plachtí pryč podél nás. Na La Digue hned dostaneme jízdní kola a pokyn, že máme jezdit vlevo.

Nejprve míříme na Anse Source d'Argent, abychom tam dorazili pokud možno před většinou turistů. Vstupné do parku L’Union nám nepřipadá přehnané, protože je park velmi pěkně udržovaný a je v něm k vidění řada zajímavostí. Pláž je opravdu jako sen – jako byste se ocitli v „photoshopem upraveném“ cestovatelském časopise. Najdeme si plochou skálu a rozložíme si na ní věci. Čekala jsem více lidí, jen občas zahlédneme svatební pár, který se nechává fotografovat na pláži. Přilehlý útes je vhodný ke šnorchlování a můžete tu vidět spoustu ryb. Na mořské želvy jsme bohužel neměli štěstí za celou dovolenou. Za útesem se lámou poměrně vysoké vlny, a tak se neodvažujeme příliš daleko. Přímo na místě je příjemný malý plážový bar, nemají však chlazené nápoje.

V odpoledním slunci už je nám příliš horko, a tak se vracíme ke kolům. Nedaleko najdeme malý podnik s překvapivě dobrým jídlem, i když samotný vzhled podniku tomu vůbec nenasvědčuje. Po návratu do přístavu si v rybí restauraci dáme jeden z nejlepších vanilkových mléčných koktejlů vůbec – zdejší vanilková plantáž je na chuti opravdu znát. Koupíme pár suvenýrů a v 17 hodin se vydáme zpět. Zpáteční cesta bohužel neproběhne bez komplikací – hotel nám podal nesprávné informace. Výlet se neplatí na recepci, ale přímo na lodi, takže u sebe nemáme dost peněz. Lodivod nás navíc chce vysadit na místě, odkud jsme dopoledne vyplouvali, tedy v sousední zátoce. Nikde v okolí však není vidět hotelové auto. Nebýt problému s penězi, zaplatili bychom a zůstali stát na nesprávné pláži bez možnosti pokračovat dál. Nakonec nás tedy odveze na hotelovou pláž, my si v pokoji vyzvedneme dostatek peněz a vše dobře dopadne. Večer se v hotelové restauraci podává kreolský bufet, který mohu jedině vřele doporučit. Senzační saláty a předkrmy! K tomu velmi dobrá živá hudba.

5. den

Poslední den na ostrově Praslin trávíme v poklidném tempu. K plnohodnotnému programu poznávání nám vlastně ještě chybí slavné Vallée de Mai, ale protože bojuji s bolestí v krku, necháme si ho spolu s mnoha dalšími místy na příští dovolenou. V Cafe des Arts se ještě podíváme do butiku, kde mají několik roztomilých šatů, plavek, plážových tašek a suvenýrů. Dnes je na pláži o něco rušněji – nejsou tu jen hoteloví hosté, ale také lidé, kteří přijeli pronajatými auty. Později odpoledne zažije jeden německý turista méně šťastné setkání s trnuchou. Z vody, do které předtím vběhl, vyjde s kulháním a hlubokou řeznou ranou na chodidle.

Na závěr našeho pobytu ještě krátké shrnutí ohledně personálu Le Duc

Kromě toho, že jsou zde opravdu všichni mimořádně přátelští, klade vedení velký důraz na profesionální služby. Obě manažerky restaurací potkáváme ve všech 3 restauracích, kde dohlížejí na své zaměstnance a samy přiloží ruku k dílu. Dobrou náladu si zachovávají i ve vypjatých situacích! Celkově máme z Le Duc dojem, že se zde pracuje s velkým smyslem pro detail. Člověk má pocit skutečně osobní péče a nepřipadá si jako anonymní host ve velkém resortu. Cítili jsme se tu opravdu velmi příjemně.

6. den

Po poslední skvělé snídani nás čeká přesun z ostrova Praslin na Cerf. Trajektem se vrátíme na Mahé a odtud nás autobus odveze na Eden Island, kde už na nás čeká lodní taxi hotelu. Po příjezdu do Cerf Island Resort nás jeden ze zaměstnanců provede celým areálem a vše nám vysvětlí. Golfovým vozíkem nás dokonce odveze až k heliportu, aby nám mohl ukázat okolní ostrovy. Naše velká villa leží nejblíže k lobby, takže nemusíme chodit daleko do kopce. Villy se 2 ložnicemi jsou rozmístěné ve svahu a k některým může být cesta vzhůru poměrně dlouhá, jako kyvadlová doprava je však k dispozici golfový vozík.

Naše villa stojí na kůlech v lese a připomíná koloniální dům. Je prostorná a má 2 velmi pěkné a čisté koupelny, 2 ložnice a skvělou terasu. Večer posloucháme ptačí koncert a pozorujeme kaloně – atmosféra pravého pralesa! Při první procházce jdeme podél mola a u přístaviště spatříme půvabného orlíka skvrnitého a velké hejno pestrobarevných ryb, které se tam zdržuje neustále. Údajně se tam pravidelně objevuje i malý žralok citronový, toho jsme však bohužel nikdy neviděli.

Wi-Fi je k dispozici pouze v hotelové lobby. My jsme po většinu pobytu neměli internet vůbec, protože bouřka během předchozí noci vyřadila vše z provozu. Polopenze je průměrná – není špatná, ale ani nijak výjimečná. Menu zahrnuje polévku, výběr ze 2 předkrmů a 2 hlavních jídel a jeden dezert. Obecně je rozumnější volit rybí pokrmy. Maso bývá většinou přepečené, a proto je tuhé a suché. Omáčky jsou dobré. Druhy masa a ryb se sice pravidelně obměňují, ale při večeřích nám chyběly především mořské plody!

Les kolem naší villy v Cerf Island Resortu 7. den

Samotná snídaně není špatná, bufet je však malý a připravený bez větší péče. Personálu navíc zjevně nevadí, že u něj posedávají ptáci. Je mi jasné, že za to mohou hosté, kteří je krmí, ale přesto... Některá jídla lze objednat z nabídky. Pokrmy z vajec jsou dobré, čerstvé ovoce je někdy velmi chutné, jindy nezralé. Palačinky jsou také v pořádku. K dispozici jsou pouze hotové džusy, které chutnají velmi sladce. Filtrovaná káva nám vůbec nechutná, cappuccino a další kávové nápoje si lze objednat za příplatek. Zaměstnanci obsluhujícímu u snídaně však musíme vysvětlit, co je caffè latte, přestože ho mají v nabídce. Obecně je personál obsluhy velmi milý, ale také velmi pomalý. Je znát, že mu chybí odpovídající školení. Při rozhovoru s barmanem se dozvídáme, že většina zdejších zaměstnanců má 2 zaměstnání – přes den pracují v kanceláři a večer v obsluze.

Odpoledne se vydáme na výlet do Victoria, protože je zataženo a potřebuji léky proti bolesti v krku. Lodní taxi hotelu nás ve stanovených časech odveze zdarma. Victoria je překvapivě malá. Na nalezení lékárny, což není vůbec snadné, malé občerstvení a krátkou procházku po trhu s rybami a ovocem i nákupních ulicích nám stačí 3–4 hodiny. Kupujeme si velmi pěkné perlové náušnice a hezké, cenově dostupné oblečení.

8. den

Rozhodneme se využít radu jednoho ze zaměstnanců a vyrazit na šlapadle k okolním ostrovům. Už při nakládání plavek a ručníků na velké šlapadlo si všimneme, že je nakloněné na jednu stranu. Po krátkém vyplutí tento plán opustíme a otočíme se zpět. Šlapadla jsou pro 3 osoby v příliš špatném stavu. O něco dále od břehu, zhruba na úrovni hotelového přístaviště, se nachází malý korálový útes. Tvoří ho převážně mořské houby, pestré korály jsem během celé dovolené téměř neviděla – s Rudým mořem se to nedá srovnávat!

9. den

Po nevydařeném výletu na šlapadle si rezervujeme výlet na ostrov Moyenne. Po příjezdu stojíme trochu bezradně na pláži. Chceme si prohlédnout národní park a želvy, ale nechce se nám nosit s sebou vybavení na šnorchlování. Přijde k nám velmi milý místní obyvatel, zeptá se, zda nám může pomoci, a poradí nám, ať věci jednoduše necháme na pláži, protože je tu nikdo nevezme. Vydáme se tedy na 1,5hodinovou túru po úzké stezce kolem celého ostrova. Tady si vynahradíme to, o co jsme nejspíš přišli vynecháním Vallée de Mai: palmy, mangovníky a kapradiny – typický ostrovní prales, kterým vede vyšlapaná pěšina. Mezi vegetací se nám znovu a znovu otevírají výhledy na malé opuštěné zátoky a žulové skály. Snadno si dokážeme představit, že právě tento ostrov posloužil jako předloha pro „Ostrov pokladů“. Celou cestu jdeme úplně sami, jen občas na stezce potkáme želvu. Po návratu na pláž jsou naše věci stále na místě. Najdeme si stinné místo a jdeme si zaplavat a zašnorchlovat. Plavu daleko od břehu, ale téměř žádné ryby nevidím. Na závěr zamíříme do plážového baru Jolly Rogers. Podávají tam velmi dobré kreolské grilované speciality!

„Po návratu na Cerf si v baru dáme gin s tonikem a necháme se s ním před západem slunce vyvézt na heliport. Večer se podává kreolský bufet (velmi dobrý chňapal červený) s živou hudbou – všichni jsou pro tento večer oblečeni v tradičních oděvech a jinak poněkud neútulná jídelna je konečně pěkně vyzdobená květinami. Seznamujeme se s manažerem restaurace a docela dlouho si s ním povídáme. Vypráví nám, že si velmi zakládají na nákupu výhradně čerstvých potravin, ale problém je v tom, že téměř všechno musejí dovážet. Navíc zde platí velmi přísná karanténní opatření a předpisy na ochranu životního prostředí. Domlouváme se s ním, že si poslední den dáme k obědu mísu s mořskými plody a langustou.

Výhled na okolní ostrovy mořského parku St. Anne (z přistávací plochy pro vrtulníky) 10. den

Předchozí den nám oba členové posádky hotelové lodi nabídli, že nás vezmou šnorchlovat. Hned jsme si výlet rezervovali a v 10:00 vyrážíme do mořského parku St. Anne. Korály jsou tu zatím nejkrásnější, ale bohužel i zde vidíme, jaké škody napáchal El Niño. Kolem nás plave spousta pestrobarevných ryb, pruhované rybky jsou neuvěřitelně důvěřivé a krouží kolem nás – jsou úžasně roztomilé! Jedné se dokonce můžu dotknout.

11. den

Den odjezdu! Máme objednaný pozdní check-out, takže můžeme zůstat na pokoji až do 17:00. Ve 14:00 dostáváme naši netrpělivě očekávanou mísu s mořskými plody! Stůl je ozdobený květinami a jídlo je velmi dobré, především langusta je senzační. Manažer restaurace nám vysvětluje, že jde o místní druh s dlouhými špičatými tykadly namísto typických klepet. Mořské plody by opravdu měli více propagovat! I přes vysokou cenu bychom si je dali častěji a také německý manželský pár u vedlejšího stolu se nás ptá, kde si je může objednat.

Závěr k Cerfu

Cerf Island Resort je velmi pěkný a udržovaný areál, pokoje jsou jako ze snu a samotný ostrov rozhodně stojí za návštěvu! Zaměstnanci jsou přátelští a ochotní, služby a kuchyně však mají několik slabších stránek. Na jedné straně je znát, že personálu chybí odpovídající školení (což je při dvou zaměstnáních pochopitelné!), na druhé straně se vše výrazně zlepšilo, jakmile byl na místě manažer restaurace! Možná jsme jen měli trochu smůlu, protože byl několik dní na dovolené. Často chybí pár drobných dekorativních detailů, které by celkový dojem dotvořily a vylepšily. Pobyt zde ale mohu celkově doporučit! Při čtení mé kritiky prosím vezměte v úvahu také to, že si kvůli své profesi všímáme mnoha věcí, které jiným turistům možná ani nepřijdou nápadné

“