Cesta do ráje: Seychely se SeyVillas

Po šestihodinovém letu do Dubaje a dalších 4 hodinách cesty do cíle konečně přilétáme na Seychely. Na letišti nás hned přivítaly velmi milé hostesky společnosti Creole, které nás doprovázely při jednotlivých přesunech až na náš ostrov La Digue.

Po několika přesunech lodí konečně dorážíme na náš malý ostrov La Digue. I tady na nás čekají ochotné hostesky, které jsou připravené odvézt nás taxíkem k našemu ubytování: La Diguoise. Penzion obklopený zelení je velmi útulný, ale především úžasně klidný. Vítá nás velice milá paní domácí, madame Elodie, která na nás čeká s uvítacím koktejlem a představuje nám naši místní delegátku. Pokoj je malý, ale příjemný a vybavený vším, co na takovém místě můžete potřebovat. Odkládáme zavazadla, krátce si odpočineme po cestě a hned vyrážíme objevovat ostrov.

První krátkou zastávkou je Anse La Réunion. Dlouhá bělostná pláž, křišťálově čisté moře – jako z pohlednice! Hned se tedy vrháme do vody na první koupání a příjemné plavání, pak se vracíme do našeho ubytování na lahodnou večeři při svíčkách. Vyčerpaní z cesty jdeme rovnou spát.

Dnes vstáváme za úsvitu, abychom mohli začít objevovat La Digue. Po vydatné snídani v obývací části našeho penzionu nasedáme na kola a míříme k Grand Anse. Cesta je kvůli četným stoupáním trochu náročná, ale po příjezdu nás pohltí rozlehlost pláže. Jemný korálový písek lemuje bujná vegetace, zatímco na moři se zvedají vysoké vlny, takže není vhodné ke klidnému a příjemnému koupání. Po krátkém fotografování se rozhodujeme zastavit také na Petite Anse, ale i tady nacházíme rozbouřené moře s vlnami.

Pak vyrážíme směrem ke slavné Anse Source d'Argent. K pláži musíte projít přírodním parkem, do kterého se platí celodenní vstupné 100 rupií za osobu. Vjíždíme do parku na kolech a ocitáme se uprostřed nádherné přírody. Cestou objevujeme množství plantáží ovocných stromů a všude kolem nás se line intenzivní vůně vanilky. Můžeme si tu prohlédnout muzeum seychelské kultury a po krátké projížďce nás okamžitě zaujmou obrovské želvy, které také patří mezi obyvatele Seychel.

Odkládáme kola a pokračujeme pěšky k jednotlivým zátokám. První z nich je Anse Union. Hned za ní se nachází malá Petite Source d’Argent a nakonec přicházíme k Anse Source d'Argent. Průzračná voda nám umožňuje pozorovat tropické ryby, aniž bychom se museli ponořit. Potkáváme tu velmi milé místní dívky, které přímo na pláži prodávají čerstvé ovoce, my si ale raději vychutnáváme kokosovou vodu přímo z kokosu. Po několika koupáních a troše šnorchlování se vydáváme na krátkou procházku po plážích, abychom navštívili nedalekou Anse Pierrot. Protože dnes počasí není zrovna nejlepší, rozhodujeme se vrátit do vesnice. Krátce se zastavujeme u stánku s jídlem s sebou a potom míříme do klidné Anse Reunion. Z lehátek jsme si užívali dechberoucí západ slunce, který bohužel netrval dlouho, protože nás nepříjemný déšť donutil utéct. Nasedáme na kola, rozsvěcujeme čelovky a rychle zpátky do pokoje!

Anse Source d'Argent, La Digue

Dnes ráno jsme se probudili do deště, ale počasím jsme se nenechali odradit. Po vydatné snídani si tedy oblékáme plavky, nasedáme na kola a vyrážíme k Anse Severe. Stejně jako ke všem krásným plážím, ani sem se neobejdeme bez pořádného šlapání. Po cestě plné stoupání a klesání s okouzlujícími výhledy přijíždíme do tohoto malého ráje. Po dešti konečně vysvitlo slunce, a tak nám nezbývá nic jiného než skočit do vody a užívat si klidné moře. Díky korálovému útesu, který pláž chrání, se tu dá bezpečně plavat. I když vidíme, že na druhé straně moře není příliš klidné, tady si můžeme bez obav zaplavat. Na pláži jsou také mladí prodejci čerstvého ovoce a houpací síť, ve které lze odpočívat ve stínu stromů.

Po dlouhém koupání v moři i slunění dokončujeme fotografování a vyrážíme na sever k Anse Patates. Na rozdíl od Anse Severe je tu moře trochu rozbouřené, ale nenecháváme se odradit. Sesedáme z kol, scházíme několik schodů a… před námi se objevují mohutné palmy tyčící se nad bělostnou pláží, které poskytují příjemný stín pro odpočinek a ochranu před ostrým sluncem. Kromě palem tu najdeme také působivé žulové skály a bílý písek. Rozbouřené moře nám bohužel nedovolilo bezpečně se vykoupat. Neměli jsme ani možnost spatřit delfíny, kteří tuto oblast běžně navštěvují. Nezbývá nám než odpočívat pod vysokými palmami a občas se krátce osvěžit u břehu. Než se setmí, znovu nasedáme na kola, zastavujeme se pro jídlo s sebou a pak už plánujeme program na další den.

Také dnes jsme se probudili do pořádné bouřky. Víme ale, že po ní opět vysvitne hřejivé slunce, a proto věnujeme polovinu dne nákupu suvenýrů a procházce po vesnici mezi jednotlivými přeháňkami. Přestože vítr rozehnal všechny těžké mraky a na jasně modré obloze začalo vykukovat slunce, pokračovali jsme v prohlídce malého centra La Digue. Všímáme si mnoha dětí, které vycházejí ze školy v uniformách a vždy s úsměvem na tváři. Také v malých obchůdcích na nás působí laskavost a vstřícnost místních obyvatel.

Po procházce se zastavujeme pro oběd s sebou a rozhodujeme se vychutnat si ho u moře. A jaké místo zvolit jiné než Anse La Réunion? Po nesčetných koupáních a pořádném opalování využíváme odlivu, abychom se mohli projít až ke korálovému útesu – je to něco úžasného. Samozřejmě pořizujeme spoustu fotografií a čekání na západ slunce si zpříjemňujeme dvěma dokonale vychlazenými pivy Seybrew, typickým místním pivem. Pak se vracíme domů. V neděli je bohužel náš oblíbený obchod zavřený, a tak vyrážíme na kolech s čelovkami hledat jiný podnik, kde bychom si mohli koupit večeři. Po jídle se ještě projíždíme tmavými uličkami ostrova a krátce se zastavujeme na pláži, abychom pozorovali množství krabů, kteří ji zaplavují. Potom se spokojení vracíme domů.

Anse Reunion, La Digue

Dobré ráno, stejně jako každé ráno už v 8.00 sedíme na kolech, batohy na zádech, a vyrážíme za zbývajícími místy na La Digue, která jsme ještě neviděli. Krátce se zastavujeme na poště, abychom poslali dvě pohlednice. Ano, i v době e-mailů a WhatsAppu stále během svých cest posíláme pohledy. Potom míříme na sever k posledním zátokám ostrova, které nám ještě zbývají navštívit. Po dlouhé klikaté cestě lemované stromy, plné stoupání a klesání, navštěvujeme Anse Gaulettes, Anse Grosse Roche a Anse Banane, až dorazíme k Anse Fourmis. Odtud jsou další pláže přístupné pouze po stezce a s místním průvodcem, ale my se na svých strojích rozhodujeme vrátit. Nejprve fotografujeme a potom odpočíváme na velmi klidné Anse Banane. Mezi jednotlivými sjezdy se koupeme a pořizujeme další snímky – zdejší výhledy zkrátka musíte obdivovat a stále znovu fotit.

Dnes nám počasí nadělilo krásné slunce a klidné moře, tak proč se nezastavit na Anse Patates, neodpočinout si pod kokosovou palmou a bezpečně se nevykoupat, i když zde moře nechrání korálový útes. Oběd jsme si dali v půvabném plážovém baru – vybrali jsme si talíř čerstvého ovoce a snědli ho pod palmou. Protože víme, že se večer stmívá velmi brzy, vracíme se směrem k Anse La Reunion, počkáme na západ slunce a pak zamíříme rovnou do pokoje, abychom se převlékli, vyzbrojili baterkami a vyzkoušeli jednu romantickou restauraci. S plnými žaludky se vracíme do La Diguoise.

Anse Patates, La Digue

Dnes odjíždíme na Cerf Island, takže dopoledne věnujeme posledním nákupům v malých obchůdcích, dáme si rychlý oběd a odpoledne trávíme na poklidné Anse Reunion. Než opustíme La Diguoise, náležitě se rozloučíme s paní Elodie, která se ukázala jako skvělá hostitelka, a pak jedeme taxíkem do La Passe, odkud se plavíme na Praslin. Po příjezdu a krátkém čekání nastupujeme na další katamarán mířící na Mahé. Délka plavby nám umožňuje trochu si odpočinout a zdřímnout.

Na Mahé přijíždíme k večeru a taxikář nás odváží na Eden Island, umělý ostrov, který je oblíbeným místem setkávání zámožných jachtařů. Tam už na nás čeká lodník, jenž nás svou lodí dopraví na Cerf Island, úžasný ostrůvek vzdálený jen několik kilometrů od Eden Island. Žije na něm jen hrstka lidí a na molu nás vítají Wendy a Kevin, milí a sympatičtí hostitelé. Přijali nás s mimořádnou laskavostí a zavedli nás do našeho skvělého apartmánu Fairy Tern přímo na pláži Takamaka Beach. Unavení, ale spokojení si připravujeme večeři a potom se ještě krátce vydáváme k molu, abychom se podívali na proslulé noční akvárium. Doufáme, že zahlédneme mantu nebo malého žraloka, ale mořský proud nám ukáže jen jehlice a další ryby.

Dobré ráno, dnes se stejně jako každé ráno probouzíme za úsvitu a hned vyrážíme na snídani. Ve srovnání s La Digue je Cerf velmi malý ostrov, který lze pěšky projít podél pláží i přírodou. Mezi jednotlivými moly potkáváme několik mladíků, kteří nám vyprávějí o mantách a olihních v blízkosti krásného útesu. Běžíme proto domů pro masky a ploutve a okamžitě se vrháme do vody. My bohužel takové štěstí nemáme, ale odměnou je nám pohled na hvězdice a mořské ježky. Nedaleko pláže mezi skalami kolem nás jako střela propluje malý žralok. Po chvíli strávené na slunci se vracíme do Fairy Tern.

Po rychlém obědě vyrážíme rovnou na pláž, ale moře je rozbouřené. Na doporučení úžasné a nesmírně laskavé Wendy se odpoledne vydáváme po stezce na druhou stranu ostrova. Můžete zde potkat želvy, a nejen ty… Les je plný živočichů, především malých a středně velkých pavouků, které moje žena zrovna nemiluje. Po hodině dohadování a smíchu konečně dorazíme do ráje s naprosto klidným mořem. Představa, jak se budeme vracet, nám však dovolí jen krátkou procházku s fotografováním a pak… znovu absolvujeme dlouhou stezku. Po návratu na pláž Takamaka odpočíváme u romantického západu slunce se 2 pivy.

Dnešní den se nese ve znamení odpočinku… Dopoledne trávíme na pláži, kde si užíváme slunce a moře. Odpoledne se rozhodneme trochu pobavit na kajaku a zároveň vytrávit po vydatném obědě, který jsme si dali na zahradě. Manželka zpočátku opět trochu váhá, ale jakmile se ocitne na kajaku, nakonec ji to také baví. Pokaždé, když jí však řeknu, aby pádlovala, připomíná mírnou želvu, takže musím všechno zvládnout sám. Po návratu na břeh potkáváme Jamese, místního lodníka, který nám doporučuje výlet se šnorchlováním u ostrova Moyenne. Po večeři se vydáváme na molo a zoufale se snažíme zahlédnout alespoň malého žraloka, ale večer zakončíme pouze setkáním s rejnokem, který nás pozdraví a zmizí ve tmě.

Dnes míříme na ostrov, který kdysi obývali piráti a kde je prý ukrytý poklad – MOYENNE. Dáme si jako obvykle vydatnou snídani, krátce si popovídáme s paní Wendy a vyrážíme k molu, kde na nás čeká James. Po vyplutí zastavujeme u útesu a rychle skáčeme do vody, abychom se šnorchlovacími maskami prozkoumali podmořský svět a pořídili několik fotografií… Hejno pestrobarevných ryb nás vesele vítá, zatímco fotografujeme a natáčíme videa. Když se vrátíme na loď, pokračujeme v plavbě k ostrůvku. Mezi vyprávěním o ostrově a pozorováním velkého rejnoka, který nám však nedal šanci pořídit ani jediný snímek, dorazíme do cíle.

Nacházíme zde malý ráj. Křišťálově čistou vodu a zářivě bílý písek, který odráží silné sluneční paprsky. Průvodce nás zavede k malému domovu želv starých více než 100 let. Ani tady samozřejmě nechybí pěkná stezka, z níž si můžeme z výšky vychutnat krásu modrého moře, okolní přírody a setkání s velkými želvami. Objevujeme malý kostelík a hroby se jmény 3 pirátů i hrob prvního obyvatele ostrova. Po kulturní části se osvěžujeme ve stínu palmy a střídáme odpočinek s koupáním v moři až do oběda. Oběd si dáváme v místním baru, který nabízí pevně stanovené bufetové menu. Brzy odpoledne se pro nás James vrací, aby nás odvezl zpět na Cerf Island. Po příjezdu se věnujeme troše sportu, půjčíme si kajak a chvíli pádlujeme. Západ slunce pak pozorujeme ze 2 pohodlných plážových lehátek a následně se vracíme domů. Po večeři si nasazujeme čelovky a vyrážíme k molu pozorovat ryby.

Ostrov Moyenne

Dnes bohužel nastal konec naší nádherné dovolené a zároveň ostrov bičuje silný vítr, takže moře můžeme pozorovat jen z verandy našeho apartmánu. Nevzdáváme se a dáváme přednost klidu u bazénu… Tak trávíme celé dopoledne… Po velmi rychlém obědě vyrážíme směrem k Eden Island. Také odtud nás kreolský taxikář odváží na letiště. Po krátkém čekání nastupujeme do letadla směr Dubaj.