Nekonečné odstíny modři

Praslin nás přivítal bujnou vegetací a výraznými barvami květů ylang-ylang i dalších pestrobarevných rostlin. Anse Volbert (Cote d'Or) se rozprostírala přímo před naším ubytováním (Cote D'Or Chalets): dlouhý pás bílého písku, ideální také k příjemným procházkám.

Rezervovali jsme si výlet lodí na ostrov Curieuse, do říše obřích želv. Byl to jedinečný zážitek, který byste si neměli nechat ujít.

Na následující den jsme si rezervovali vstup na Anse Georgette u resortu Lemuria: tato pláž bezpochyby patří k nejkrásnějším na ostrově. Obklopuje ji zelené golfové hřiště, nebývá přeplněná a můžete tu naslouchat mocnému hlasu moře, které zalévá písek tyrkysovou barvou a jeho mohutné vlny burácejí o černé skály.

Za návštěvu stojí také mnohem větší a rušnější Anse Lazio. Lemují ji impozantní žulové skály a hodí se spíše pro zkušené plavce, protože zpětný proud ztěžuje vstup do vody i návrat na břeh. Vlny se na pobřeží setkávají a střetávají v pěnivém objetí, které vás odnese o několik metrů, ale s trochou opatrnosti je to opravdu zábavné!

Na Praslinu můžete navštívit také Vallée de Mai, přírodní park, který je podle mě světovým unikátem. Palmy různých druhů, včetně endemické coco de mer, vytvářejí obrovský přírodní deštník, díky němuž lze park navštívit i za prudkého deště, aniž byste zmokli.

Na ostrovech panuje vysoká vlhkost i během takzvaného období sucha: každý rok tu spadnou nejméně 2 metry srážek!

Opustili jsme Praslin a asi po čtvrt hodině dorazili na La Digue. Už při pohledu na vody v přístavu nám bylo jasné, že ostrov ukrývá tajné a překrásné pláže.

A skutečně je jich tu opravdu mnoho a dostanete se k nim na kole: od klidné Anse Severe s průzračnou vodou, ideální pro šnorchlování, přes působivou Anse Source d'Argent posetou drobnými zátokami a přírodními jezírky až po malou, odlehlou a skrytou Anse Patates či Grand Anse s burácejícími, nesmírně silnými vlnami. Každá v sobě skrývá tajemství, každá jako by byla namalována rukou zručného umělce, který po ní rozprostřel nejrůznější odstíny modři. Jedna se liší od druhé, ale všechny působí, jako by se vznášely mezi oblaky v téměř neskutečném světě.

Ani západy slunce, které jsme si na La Digue vychutnali, nám jen tak z paměti nezmizí… Odjezd z La Digue nám trochu lámal srdce a zdálo se těžké uvěřit, že ještě někdy uvidíme něco stejně krásného.

Velký ostrov Mahé však naši melancholii už po několika hodinách utišil. Nabídl nám nečekané scenérie, z nichž se tajil dech, neuvěřitelné výhledy z výšky a nekonečné divoké pláže. Z hor můžete z výjimečné perspektivy obdivovat ostrůvky obklopující Mahé. Při pohledu odtud vás napadne jediné slovo: „modrá“.

Západní pobřeží vás přivítá poklidnou pláží Beau Vallon, ideální pro dlouhé plavání i nerušený odpočinek, a rušnou Port Launay North Beach plnou lidí. Jakmile se ale vydáte dále na jih, ocitnete se v úplně jiném světě – odlehlejším a divočejším, tvořeném plážemi, kde můžete zůstat úplně sami a představovat si, že jste jedinými živými bytostmi, tak daleko od civilizace a přitom tak blízko ráji.

Mám na mysli především Anse Intendance, kde odstíny tyrkysové nemají konce, moře a obloha splývají v dechberoucí celek a všechny myšlenky se rozplynou až na jedinou: odtud se mi nechce odejít…

Právě tady nás poslední den naší dovolené navštívila mořská želva, jako by se s námi chtěla rozloučit a říct nám – jak alespoň doufáme – nikoli sbohem, ale na shledanou.

A pak nadešel čas odjet a opustit tyto nádherné, nedotčené a divoké ostrovy, kde vás každý pohled překvapí září modři, kde vás lidé nejrůznějšího původu a barvy pleti vítají se svou bezstarostností a kde se duše odlehčí, aby se vzápětí naplnila nekonečnem.