3 týdny – 3 ostrovy – 3 světy

Praslin – La Digue – Mahé. Tak zněla naše trasa, která slibovala pestré zážitky i odpočinek. A tento slib se skutečně naplnil.

Pláže, coco de mer a obří želvy

Praslin nás po rozbouřené plavbě trajektem přivítal nádherným počasím. Anse Volbert (Cote d'Or) na klidnější východní straně byla přesně tím pravým místem, kde se zabydlet a poprvé užasnout nad zářivými barvami. Tyrkysová voda Indického oceánu soupeřila před kulisou sytě zelených palem s modří oblohy. Byla to podívaná, která nás znovu a znovu okouzlovala až do posledního dne dovolené.
Kromě odpočinkových dnů na pláži, z nichž nám v paměti utkvěl zejména čas strávený na Anse Lazio, naši týdenní návštěvu Praslinu výrazně ovlivnily dva mimořádné zážitky.
S Dereckem a jeho lodí „Spanish Dancer“ jsme se vydali na celodenní výlet na ostrov Curieuse. Hlavní atrakcí jsou zde bezpochyby četné obří želvy aldaberské, které jsou na lidi zvyklé a ochotně se nechávají krmit. Velikost těchto zvířat je impozantní a jen těžko si lze představit, že na atolu Aldabra žije 100 000 těchto prehistorických obrů. Bylo pro nás těžké se od želv odtrhnout.

Želva obrovská z Aldabry, Curieuse Krátká pěší stezka napříč ostrovem vedla mangrovovými porosty, které byly doslova plné krabů těch nejpestřejších barev.

Pestrobarevný krab houslista, Curieuse Po koupání v moři následovalo vynikající grilování na pláži s grilovanou rybou a poté jsme lodí „Spanish Dancer“ pokračovali k ostrovu St. Pierre, před nímž jsme zakotvili a šnorchlovali. St. Pierre je skutečný ostrůvek jako z pohlednice!

St Pierre Mořské dno už tak pohádkově nevypadá, protože korály padly za oběť klimatickému jevu El Niño. Vynahradilo nám to však množství ryb všech velikostí a nejrůznějších barev. Zvlášť krásné bylo pozorovat pestrobarevné ploskozubce a také malé klauny, když se znovu odvážili vyplout ze svých sasanek.
Výlet rozhodně stál za to! – Stejně jako návštěva přírodní rezervace Fond Ferdinand. Coco de mer je opravdu zcela výjimečná rostlina, ale v parku lze vidět také mnoho dalších druhů palem, z nichž některé jsou endemické. Jelikož se park navštěvuje s průvodcem, člověk toho opravdu hodně uvidí a dozví se spoustu zajímavostí. Výhled na Praslin a okolní ostrovy na konci prohlídky nám vynahradil poněkud namáhavý výstup.

Výhled na Praslin (Fond Ferdinand) Třešničkou na dortu byl ochočený úhoř, který žije v jednom z malých vodních toků v parku.

Zpomalení

Druhý týden jsme strávili na La Digue – bylo to dokonalé zpomalení. Ostrov je tak malý, že se všude dostanete pěšky nebo na kole. Samozřejmě: Anse Source d'Argent je snová pláž, ale La Digue nabízí mnohem víc než jen toto nesčetněkrát fotografované místo. Tři pláže Grand Anse, Petite Anse a Anse Cocos jsou stejně krásné, přičemž nám se obzvlášť líbila Petite Anse. Pohodlná stezka navíc vede od jedné zátoky ke druhé, takže můžete získat ještě více dojmů z tohoto malebného ostrova.

Petite Anse, La Digue Překvapilo nás, že želvy lze potkat i na La Digue – a nejen ve výběhu v Union Estate Parku. Nedaleko Anse Severe na severu ostrova jsme spatřili dvě obří suchozemské želvy, z nichž jedna si zdřímla přímo uprostřed silnice.

Obří želva na silnici, La Digue Loučení s La Digue pro nás nebylo těžké jen kvůli jeho poklidné atmosféře, ale také proto, že jsme zde našli skvělé ubytování v Belle des Iles Guest House. Majitelka Fleur je velmi srdečná a pohostinná – a fantasticky vaří! Opravdu výjimečná adresa.

Belle des Iles Guest House, La Digue

Pestrá změna

Ve srovnání s La Digue nám Mahé připadalo obrovské – přestože i tento ostrov je poměrně malý a přehledný. Zážitkem bylo už samotné poznávání ostrova linkovým autobusem. Staré čínské autobusy Tata nebo indické Ashok Leyland se rachotivě řítily ostrovem a zcela ignorovaly veškerá rychlostní omezení. Při jízdě do kopce nechávali řidiči zařazenou jedničku, dokud motor nezačal ohlušujícím způsobem burácet. Při jízdě z kopce se po projetí kolem značky „Reduce speed now“ přidával plyn až k další zatáčce ve tvaru písmene S. Jízda jako na horské dráze – a to vše za 5 rupií.
Právě za těchto 5 rupií jsme se vydali z Anse à la Mouche na jihozápadě Mahé do hlavního města Victoria. Zvlášť nás zaujala dvě místa. Prvním byl trh plný barev, zvuků a vůní. Ryby, ovoce, zelenina, látky, bylinky, koření, rostliny… To vše pod střechou z pestrých plachet a slunečníků.

Trh ve Victorii, Mahé Druhým místem byla botanická zahrada s množstvím nejrůznějších rostlin. Kromě nich nás však zaujali především početní kaloni. Viděli jsme je na všech třech ostrovech, ale tady v botanické zahradě jsme objevili několik „spacích stromů“, na kterých visela hlavou dolů celá řada těchto zvířat. Ačkoli se říká, že jsou kaloni aktivní za soumraku a v noci, hlad je zřejmě dokáže probudit i během dne. Chlebovníky různolisté jsou pro ně naprosto neodolatelné – a o potravu se nedělí ani kaloni, kteří právě nakousnutý plod hlasitě brání. Byla to podívaná, kterou bychom dokázali sledovat celé hodiny.

Kaloň v botanické zahradě ve Victoria na Mahé 3 týdny – 3 ostrovy – 3 světy, z nichž jsme si odvezli spoustu zážitků i fotografií a vrátili se domů dokonale odpočatí.