Seychely jsou snem pro každého

La Digue: naše ubytování: Moonlight Beach Villa, chytrý hotel, 3*, se snídaní, 6 pokojů. Pokoje byly vždy uklizené a čisté. Za úklid jsme rádi nechávali spropitné. Snídaně byla spíše jednotvárná. Pro všechny byl připraven jeden větší talíř s ovocem, každý pak dostal přesně odpočítané opečené toasty, kousek másla a trochu marmelády. Na výběr byla míchaná vejce, volské oko, vařené vejce nebo omeleta. 1 sklenice džusu z krabice a 1½ šálku kávy. Půjčovna kol přímo v ubytování. 100 rupií za den.

La Digue je malý, přehledný ostrov. Vede tudy pouze jedna hlavní silnice a několik menších vedlejších cest. U malého přístavu se vydáte buď doprava, nebo doleva. A pohybovat se můžete pěšky či na kole. Auta pro turisty – ta tu nejsou.

Když odbočíte doprava, minete malý pěkný kostel a školu. Hlavní cesta končí přímo před vstupem do národního parku. Vstupné činí 100 rupií. V národním parku se mimo jiné nacházejí proslulé pláže a působivé žulové útvary známé z většiny pohlednic. Můžete se zblízka setkat s obřími želvami aldabrskými, a dokonce je nakrmit.

Když se od malého přístavu vydáte doleva, projdete kolem našeho výše zmíněného „hotelu“. Na turisty zde čekají neméně krásné pláže, jen s podstatně menším množstvím skal. Zato se znovu otevírá výhled na sousední ostrovy, mimo jiné na Félicité. Luxusní ostrov pro nejbohatší z nejbohatších ze všech možných oborů. David Bagham si tam prý právě staví svůj „prázdninový domek“.

Na konci hlavní silnice, a to doslova na jejím KONCI, se nachází otevřená restaurace s barem. Už samotná poloha – přímo u moře. A pak to jídlo, opravdový požitek. Porce byly zcela dostačující.

Vřele doporučuji salát z chobotnice s rýží za 200 rupií. Je až neuvěřitelné, jak dobře chutná. K tomu čerstvě vymačkaný ovocný koktejl od 70 rupií. Velmi dobré je také rybí kari s rýží za 230 rupií, je však pálivé.

Pokud si na La Digue nepotrpíte na skvělé jídlo v restauraci, doporučuji stánek s jídlem s sebou u přístavu. Jídlo stojí jen zlomek ceny pokrmů v restauraci a je také velmi chutné. S nápojem vyjde přibližně na 100 rupií, samotné jídlo stojí 60 rupií. Dostanete pořádnou porci rýže a k tomu dle libosti rybu, maso nebo kuře a salát.

Na La Digue jsme absolvovali pěší výlet s průvodcem Robertem Agnesem. Stojí buď 35 eur, nebo 500 rupií. Trvá od 8:30 do 14:30 a zahrnuje i menší obědovou pochoutku, nikoli však plnohodnotné jídlo. Trasa začíná v národním parku a také tam končí. Pokud se chcete zúčastnit, nesmíte být žádní strašpytlové a měli byste mít poměrně dobrou kondici i pohyblivost. Kolena musí dobře fungovat, protože místy dostanou pořádně zabrat. Robert šplhá úplně všude. Skrz skalní rozsedliny, do nich, na skály i vedle nich. Do vody, z vody. Každý krok má přesně promyšlený a jeho pokyny i pomoc je nutné bezpodmínečně a přesně respektovat. Pokaždé se nám otevřely úžasné výhledy. Viděli jsme pláže, zátoky a panoramata, kam se běžný turista jinak nedostane. Na podobné výlety je nutná neklouzavá obuv, já měl tenisky, lehké oblečení a plavky. Fotografické vybavení byste měli mít zvlášť v plastovém sáčku, protože se často prochází vodou a batoh je nutné držet nad hlavou. Navíc může zničehonic přijít pořádný liják a batoh promokne.

Pokud máte dobrou kondici, můžete vystoupat na nejvyšší horu La Digue. Je vysoká necelých 400 m. Vlastně směšná výška, nebýt vysoké vlhkosti vzduchu, horkých denních teplot a prudkého stoupání. My jsme zvolili kratší cestu. Za stejných podmínek jsme došli k vyhlídkové restauraci „Belle View“. Součástí byl úchvatný západ slunce a následná večeře. Bylo to opravdu moc krásné. Cena: 500 rupií včetně odvozu autem zpět do vesnice. Pěšky by se scházelo velmi špatně. Je tam skutečně naprostá tma a žádné pouliční osvětlení jako v Německu.

Na Mahé je všechno jiné. Je to velký turistický ostrov, kde se návštěvníci mísí s místními obyvateli. Najdete zde malé hotely i velké 5hvězdičkové hotely jako „Savoy“, „Kempinski“ nebo „Hilden“. Atmosféra vysněného ostrova se tu trochu vytrácí.

Chcete-li si zde užít týden dovolené, musíte být aktivní. Za jídlem se musí jezdit, za nákupy také. Pronajali jsme si malé svižné auto. Jezdí se vlevo. Pokud na to nejste zvyklí, je to pro mozek menší výzva. Provoz je hustý a musíte se stále držet jeho proudu. Ani nepomýšlejte na zastavování a rozhlížení. Když jsme se chtěli dostat z bodu A do bodu B, museli jsme vždy projet přes Victoria. Mahé má spoustu přírody. Rostlinstvo často připomíná džungli. Je tu mnoho serpentin a dole na nás znovu čekaly překrásné, ale místy také velmi větrné pláže. Přestože bylo mokro, každý den pršelo jako z konve, objeli jsme téměř všechny pláže a na některých jsme i zůstali. Navštívili jsme mimo jiné pláž, kam připlouvají mořské želvy a zahrabávají zde svá vejce. Upozorňují na to cedule.

Navštívili jsme Victoria. Nejdříve jsme se vydali na týdenní trh a poté do hinduistického chrámu. Když se zdvořile zeptáte, dovolí Vám uvnitř fotografovat. Mezitím zase začalo pršet. Po prohlídce Victoria jsme pokračovali do botanické zahrady. Vstupné činí 100 rupií. Rostou tam velmi pěkné rostliny a najdete zde také palmu Coco de Mer. Vedlejším doprovodným jevem jsou malí a dotěrní komáři. Potom jsme se už jen samou svědivostí škrábali. Při další návštěvě pláže pomohla i chladivá voda.

V Beau Vallon jsme byli dvakrát na pizze. Přímo u velké pláže. Restaurace otevírá až po západu slunce, tedy v 18:30. Pizza stojí od 140 rupií výše. Není to žádný zázrak, ale chutná a zasytí. Na pobřežní promenádě se prodává domácí jídlo s sebou. Bohužel jsme pak měli menší žaludeční potíže. Nevíme však, zda je skutečně způsobilo právě toto domácí jídlo. Následující 3 dny jsme proto jedli instantní polévky a bílé pečivo.

Ubytování v Beau Vallon: „Ocean View Guesthouse“, novější, 3*, prostorné pokoje pro 2 dospělé, 1 dítě a 1 miminko – takový byl můj pokoj. K dispozici byla lednice, koupelna a trezor ve skříni. Snídaně byla podobná jako na La Digue, jen porce na osobu byly větší.