Praslin – Ztraceni v ráji

Německé podzimní počasí patří k nejtěžším zkouškám duševní pohody. Místo toho, abychom jako obvykle snášeli vítr, déšť a první přízemní mrazíky, jsme si letos s přítelkyní rezervovali dovolenou na jihu.

Rozhodli jsme se pro Seychely, protože fotografie a cestopisy na internetu vypadaly lákavě. Jelikož jsme na celou dovolenou měli jen devět dní, vybrali jsme si malý penzion s možností vlastního stravování přímo u pláže Anse Kerlan na ostrově Praslin a zavrhli cestování mezi ostrovy, které je mezi návštěvníky velmi oblíbené.

Hned po příjezdu k pronajatému domu se ukázalo, že jsme si ubytování vybrali skvěle. Pěkný bíle natřený bungalov přímo na západním pobřeží ostrova s verandou, otevřenou kuchyní a obrovskou pohodlnou postelí se stal na následujících sedm nocí naším domovem.

Hostitelé se s velkým nasazením starali o to, abychom se cítili dobře. Každé ráno nám na verandě podávali snídani a kávu. Terry, náš hostitel a pán domu, nevynechal jedinou příležitost, aby nás večer odvezl do restaurace nebo supermarketu na ostrově. Pokojská se každý den zastavila v našich pokojích a zkontrolovala, zda je vše v pořádku. Hostitelka Iris se postarala o veškeré formality.

První den jsme strávili téměř celý na naší malé, víceméně soukromé pláži. Časový posun a více než 20hodinová cesta na nás zanechaly stopy. Při nádherném výhledu na tyrkysově modré moře jsme si v příjemném polostínu okolních palem užívali teplý slaný vzduch a pozorovali plážové kraby, jak pilně hloubí své skrýše. Na stres z posledních dnů jsme rychle zapomněli.

V následujících dnech jsme prozkoumávali ostrov. Praslin je považován za nejkrásnější seychelský ostrov pro plážovou dovolenou, a tak byly pláže na prvním místě našeho objevování. Rozhodli jsme se nepůjčovat si auto. Ke svým cílům jsme proto vyráželi pěšky podél úzkých silnic, přes zelené tropické kopce a občas také místním autobusem. V noci nám nezbývalo nic jiného než se do ubytování vracet jedním z drahých taxíků. Většina restaurací rozesetých po ostrově totiž otevírá až v 18 hodin. Právě v tu dobu však končí každodenní autobusová doprava. Pokud nechcete ujít i několik kilometrů po kraji neosvětlené silnice, musíte se nechat odvézt.

Šplhali jsme mezi působivými žulovými skalami na pláži Anse Lazio, cákali se v tyrkysově modré vodě u Anse Georgette, vyhřívali se na slunci na Anse Boudin a nedaleko Anse Volbert objevili příjemnou malou restauraci přesně podle našeho gusta. Když už je řeč o jídle: kreolská kuchyně je čerstvá a pro evropské žaludky dobře stravitelná. Nabízí spoustu ryb a mořských plodů, jednou v podobě grilovaného filetu, jindy jako kari z chobotnice. Jako příloha se často podává rýže a zelenina. Pokud se ani přes čerstvé úlovky z Indického oceánu nechcete vzdát porce masa, najdete na jídelních lístcích steaky i hamburgery. Někdy vysoké ceny jídla a nápojů lze vysvětlit nutností dovážet na Seychely téměř veškeré spotřební zboží.

Jedním z vrcholů na závěr našeho pobytu na ostrově Praslin byl výlet lodí k neobydleným sousedním ostrovům Cousin, Curieuse a St. Pierre.

Přírodní rezervace nabízejí rozmanitou a působivou flóru i faunu. Na ostrově Cousin jsme spatřili řadu ohrožených druhů ptáků a jednu mořskou želvu. Po vydatném grilování jsme přešli zelené kopce ostrova Curieuse, podél divokých mangrovových porostů a kolem mohutných krabů všech velikostí a barev. Když jsme dorazili na druhou stranu ostrova, přivítaly nás volně se pohybující suchozemské želvy z místní chovné stanice. Na konci skvělého celodenního výletu jsme se u ostrova St. Pierre ponořili se šnorchlem a ploutvemi pod hladinu. Velký dojem na nás udělala také návštěva národního parku Vallée de Mai ve středu ostrova. Jde o zachovalý původní les tvořený různými druhy palem, mezi něž patří i proslulá lodoicea se svým neobvykle tvarovaným plodem, který se vyskytuje pouze zde.

Seychely rozhodně stojí za návštěvu. I pokud máte k dispozici jen několik dní, přijdete si na své. Příroda oplývá tropickou krásou a díky blízkosti rovníku zůstává počasí stále teplé. Když zaprší, déšť přinese příjemné osvěžení. Ostrovy mají přehlednou rozlohu a nabízejí fantastické pláže jako z pohlednice.

Na okolních ostrovech se daří nedotčené rostlinné a živočišné říši. Přesto zůstává cestovní ruch na Seychelách umírněný. Místní obyvatelé jsou otevření a k návštěvníkům zpravidla velmi přátelští. Zvyknout si musíte pouze na někdy vysoké ceny dováženého zboží. Vyplatí se také pronajmout si auto. Veřejnou dopravu stojí za to alespoň jednou vyzkoušet už kvůli rozvrzaným autobusům a dobrodružnému stylu jízdy místních řidičů. Pokud však chcete zůstat mobilní i po setmění, bez vlastního auta se téměř neobejdete.