Zralí na ostrovy
Co hezkého si člověk může dopřát, když v říjnu slaví šedesátiny? Hodila by se příjemná dovolená, únik před německým podzimem někam do vysněných tropů. Po důkladném hledání jsme se s manželkou nakonec rozhodli: pojedeme na Seychely!
Souostroví v Indickém oceánu slibovalo rajské pláže, úžasnou flóru a faunu i mnoho dalšího – a to vše za skvělého počasí.
Protože jsem s touto destinací ani jejími možnostmi neměl žádné zkušenosti, spolehl jsem se při plánování a sestavování dovolené na odborné znalosti SeyVillas – a nebylo to jen na základě mého vlastního dojmu, doporučení jsem našel také ve svém cestovním průvodci. Webové stránky SeyVillas nabízely skvělou možnost „nakonfigurovat“ si dovolenou přesně podle našich představ. A kdykoli jsme měli nějaké otázky, vždy se nám rychle dostalo osobního poradenství a podpory. Výsledkem byla 2týdenní dovolená s přesuny mezi ostrovy Praslin, La Digue a Mahé a s polopenzí.
19. října konečně nastal den odletu – se společností Qatar Airways jsme se vydali z Frankfurtu na Mahé s mezipřistáním v Dauhá. Po příletu nás přátelsky přivítali zástupci Creole Travel Services (místního partnera SeyVillas), poté jsme minibusem zamířili do přístavu a odtud trajektem do našeho prvního cíle, na ostrov Praslin. Už během plavby jsme si mohli udělat první představu o kráse Seychel. Po příjezdu na Praslin nás odvezli do Oasis Hotel, Restaurant & Spa u pláže Grand Anse na západě ostrova.
Praslin
Ubytování se nám zalíbilo hned na první pohled – nabízelo exotickou atmosféru s otevřenou restaurací a barem, velký bazén a pěkné pokoje s terasou. A kaloni poletující v bujné vegetaci nám opět připomněli, že jsme se ocitli hodně daleko od Německa. Protože nedaleká pláž nebyla kvůli aktuálnímu úplňku ke koupání příliš vhodná, spontánně jsme se rozhodli pronajmout si na následující 2 dny auto – chtěli jsme být celkově flexibilnější a poznávat krásy ostrova na vlastní pěst.
Po chutné snídani jsme se následujícího rána vydali do přírodního parku Vallée de Mai. Palmovým lesem jsme už projížděli autobusem během transferu a rozhodně jsme si ho chtěli prohlédnout zblízka. Od našeho průvodce Josepha („Cool Joe“) jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o slavné palmě Coco de Mer, kterých zde roste více než 1 400. Při procházení lesem jsme si chvílemi připadali jako v Jurském parku, vegetace je tu totiž neuvěřitelně bujná. Za pozornost však stojí i místní fauna – měli jsme štěstí nejen na papoušky černé, ale cestu nám zkřížil také podivuhodný bodlín.
Po tomto působivém zážitku v přírodě nás to znovu táhlo k moři. Autem jsme pokračovali kolem pláže Anse Volbert (Cote d'Or) až k pláži Anse Lazio na severu. Tato nádherná pláž jako z pohlednice skutečně vypadá přesně tak, jak si člověk Seychely představuje. Bílý písek jemný jako moučkový cukr pozvolna klesá do tyrkysové vody a po stranách jej lemují typické žulové skály. Ideální místo ke koupání, šnorchlování i odpočinku! Abych to prozradil předem: pro nás to byla nejlepší pláž celé dovolené – vyrovnat se jí mohla snad jen Anse Georgette, kde však nejsou tak dobré podmínky ke šnorchlování.
Právě tam jsme zamířili následujícího dne. Pěší cesta přes golfový areál byla sice trochu namáhavá a pořádně jsme se při ní zapotili (říkali jsme si, kdo si při takových teplotách může golf užívat), v cíli nás však čekala téměř kýčovitě krásná plážová scenérie a s ní spojené aktivity. Navzdory své proslulosti nebyla Anse Georgette vůbec přeplněná – jistě také proto, že je sem každý den povolen vstup pouze omezenému počtu návštěvníků (proto se doporučuje předchozí registrace, kterou jsme samozřejmě provedli).
Odpoledne jsme se bez konkrétního cíle vydali ještě o něco jižněji a náhodou dorazili ke Grosse Roche, pěkné palmové pláži u silnice, kde jsme byli jedinými návštěvníky – jako bychom se ocitli v příběhu Robinsona Crusoe! Hned vedle pláže jsme si všimli malé restaurace Les Rochers Restaurant & Boutique s venkovní terasou orientovanou přímo na západ. Posadili jsme se tedy, objednali si Seybrew a vychutnali si naprosto dokonalý západ slunce.
Curieuse
Na následující den jsme si rezervovali výlet na sousední ostrov Curieuse. Malým motorovým člunem jsme dopluli na tento překrásný ostrov, kde se hned u místa příjezdu nachází chovná stanice želv. Bezprostřední kontakt s obřími želvami nadchl mě a především mou manželku a stal se pro nás nezapomenutelným zážitkem.
Od stanice jsme se vydali pěšky po úzké turistické stezce na druhou stranu ostrova k pláži Anse Volbert (Cote d'Or), kde už na nás čekalo chutné grilování. Po jídle jsme vyrazili lodí šnorchlovat do zátoky u ostrova Curieuse a později také k neobydlenému ostrovu Saint Pierre. Obě lokality byly velmi působivé. Kromě mnoha pestrobarevných ryb jsme zahlédli dokonce i 2 mořské želvy.
La Digue
Další zastávkou na naší dovolené na Seychelách byl ostrov La Digue. Je výrazně menší než Praslin a totéž platilo i pro naše ubytování: Pension Michel se svými 3 malými bungalovy a pouhými 8 pokoji byl mimořádně okouzlujícím hotelem s velmi osobní atmosférou. Kreolská kuchyně nám navíc nabízela pestrá a čerstvá jídla, na kterých jsme si opravdu pochutnali.
Na ostrově La Digue člověk celkově trochu zpomalí. Všechno je tu ještě o něco uvolněnější a hlavním dopravním prostředkem je jízdní kolo. I my jsme si hned v den příjezdu půjčili kola a vyrazili na nich nejprve k malebné zátoce Anse Severe na severu. Cestou zpět jsme se zastavili na koktejl v Bikini Bottom – originálním plážovém baru s odkazy na domov SpongeBoba.
Následujícího rána jsme si nejprve koupili čerstvá manga na nedalekém trhu. Později jsme zamířili k jedné z nejslavnějších seychelských pláží, Anse Source d'Argent. Cestou jsme museli projet placeným areálem L'Union Estate, kde jsme se krátce zastavili u výběhu s želvami. Hlavní cíl dne, Anse Source d’Argent, vypadal přesně tak, jak ho známe z fotografií – tyrkysové moře, bílý písek a žulové balvany. Ani my jsme nedokázali odolat jeho kouzlu a pořídili jsme spoustu fotografií. Plavání a šnorchlování bohužel bylo možné jen omezeně, protože vstup do vody místy vedl přes kameny a mořskou trávu. Krásné tropické ryby jsme však mohli pozorovat v křišťálově čisté vodě i přímo u pláže – jinak jsme se soustředili hlavně na bezstarostné opalování.
Během našeho pobytu na La Digue se několik večerů konal v Union Estate Parku Festival Kreol. Tuto příležitost jsme si nenechali ujít a slavnosti jsme navštívili hned několikrát. Společně s místními obyvateli a dalšími návštěvníky jsme si užívali skvělou hudbu, spoustu stánků s chutným jídlem a koktejly a každý večer také úžasný západ slunce. Dokonalé!
Během pobytu na La Digue jsme v různých dnech prozkoumali prakticky všechny oblasti dostupné na kole. Jednou jsme vyrazili podél pobřeží na sever a pokračovali až na druhou stranu ostrova k pláži Anse Fourmis . Jindy jsme projeli napříč ostrovem k pláži Grand Anse – krásnému, ale také velmi divokému místu s vysokými vlnami, které lákají spíše k surfování než ke koupání. Přesto rozhodně stojí za návštěvu, zejména proto, že je ještě méně navštěvovaná než ostatní pláže.
Mahé
Poslední zastávkou našeho putování mezi ostrovy byl hlavní ostrov Mahé. Po přejezdu trajektem a minibusem jsme dorazili do našeho ubytování, Bliss Hotel na severu v oblasti Glacis. Pro nás byl jednoznačným vrcholem mezi všemi místy, kde jsme bydleli. Pokoj byl nejen opravdu prostorný, ale také vkusně zařízený s velkým smyslem pro detail. Přímo před balkonem rostl mangovník, mezi jehož větvemi bylo vidět moře. Nedaleko našeho pokoje se nacházel malý bazén, který nám každý večer posloužil jako osvěžující tečka za celým dnem. A pak tu byla hlavní budova: ležela přímo u moře, u půvabné malé zátoky, která lákala ke koupání i šnorchlování. Jednou jsem tam ke svému nadšení dokonce zahlédl perutýna ohnivého. Každý večer jsme si mohli vychutnávat nádherný, ničím nerušený západ slunce. K tomu se přidávalo velmi pestré a chutné stravování s tematickými bufety, které se každý den měnily.
Victoria
Navzdory všem přednostem hotelu jsme samozřejmě netrávili veškerý čas na Mahé jen v jeho areálu. Jeden den jsme se veřejným autobusem vydali na nedalekou pláž Beau Vallon, která se rozkládá v rozlehlejší zátoce a je vhodná zejména ke koupání.
Za návštěvu stojí také hlavní město Victoria, kam jsme rovněž vyrazili autobusem. Praktické bylo, že se zastávka nacházela přímo u hotelu Bliss. Ve Victorii jsme se nejprve trochu porozhlédli po trhu („Sir Selwyn Selwyn Clarke Market“) a prošli se mezi různými malými obchůdky. Později jsme zamířili do botanické zahrady, kterou jsme samozřejmě navštívili, když už jsme byli na místě. Vzhledem k vysokému vstupnému však byla nabídka poněkud zklamáním. Rozmanitost rostlin nebyla příliš velká a navíc byly špatně popsané. Návštěvníci dokonce nedostali ani leták s plánkem cest a informacemi o rostlinách. Když se k tomu přidali ještě dotěrní komáři, byl dojem bohužel kompletní – za ty však provozovatel parku samozřejmě nemohl.
Okružní cesta po ostrově
Následující den jsme si znovu pronajali auto a vydali se na okružní cestu po ostrově. Řízení na Mahé je o něco snazší než na Praslinu, kde jsou silnice poměrně úzké a hned vedle vozovky často začíná půlmetrový příkop. Silnice na Mahé jsou zpravidla širší. Jedinou drobnou nevýhodou je, že při většině tras musíte projet přes Victorii – ani to ale nebylo tak dramatické, jak jsme se obávali.
První zastávkou na naší trase byla Takamaka Rum Distillery . Protože jsem musel řídit, podělili jsme se ve dvou o jednu degustaci rumu. Nabízené druhy rumu mají opravdu velmi odlišné chutě, takže ochutnávka rozhodně stojí za to. Poté jsme si koupili několik lahví našich favoritů – člověk si přece chce uchovat lahodné vzpomínky na Seychely i doma.
Další zastávkou byla kořenářská zahrada Le Jardin Du Roi Spice Garden na jihu Mahé. Ukázala se jako výrazně zajímavější než botanická zahrada ve Victorii. Kromě nejrůznějších kořeninových rostlin je zde k vidění také mnoho dalších stromů a keřů. Hned u vstupu navíc dostanete skládací leták, který názorně popisuje cestu jednotlivými částmi zahrady i rostliny, jež tam můžete najít.
Pokračovali jsme dál po pobřežní silnici, která se po nějaké době stočila do vnitrozemí a převedla nás na druhou stranu Mahé. Poslední zastávku jsme si udělali v restauraci La Gaulette, která leží přímo u Anse Takamaka a nabízí krásný výhled na malebnou zátoku. Poté jsme se opět vydali napříč ostrovem zpět do hotelu.
Shrnuto a podtrženo, dovolená na Seychelách byla pro mou ženu i pro mě úžasným zážitkem, na který budeme ještě dlouho rádi vzpomínat. Přispěla k tomu také skvělá péče ze strany SeyVillas a jejich místních partnerů. Před každým dalším krokem jsme vždy včas dostali připomínku e-mailem nebo přes WhatsApp a vše bylo perfektně zorganizované. Až budeme znovu „zralí na ostrovy“, rádi vyrazíme se SeyVillas!
