Objevování podmořského světa na ostrovech Praslin a La Digue
Na Seychelách jsem byl poprvé. Je mi něco přes 30 let, cestoval jsem sám a byla to opravdu krásná dovolená.
Přijel jsem hlavně kvůli šnorchlování a přírodě. Už znám Maledivy a Rudé moře, takže jsem věděl, že na Seychelách nemohu očekávat více než tam. Díky těmto zkušenostem a očekáváním stálo každé šnorchlování za tu cestu. Počítal jsem s tím, že možná budu pod vodou plavat delší úseky bez ryb. To se ale nikdy nestalo, protože vždy bylo co pozorovat.
Každý den jsem vyrážel objevovat pláže a útesy, které jsem si předem vyhledal ještě v Německu a které byly doporučovány ke šnorchlování. Obvykle šnorchluji přibližně 1,5 hodiny v kuse, a to 2–3krát denně. Většinou jsem se přepravoval na vypůjčeném kole. Některé trasy mezi plážemi však byly schůdné pouze pěšky, takže jsem část cesty absolvoval po svých.
Nejvíce jsem se těšil na La Digue, protože mám rád místa s minimálním automobilovým provozem. Tady jsem byl trochu zklamaný, protože po ostrově jezdilo poměrně dost aut, výrazně více, než jsem očekával.
Transfery jsem si rezervoval přímo přes SeyVillas, abych si sám nemusel dělat žádné starosti. Následující popis není stížnost, pouze líčení toho, co se stalo. Po celou dobu jsem byl spokojený!
Na místě se objevil menší problém v přístavu trajektů, kde se běžně voucher mění za jízdenku na trajekt. Pracovníci Creole Travel Service ho však profesionálně vyřešili, aniž bych se o to musel výrazněji přičinit. Po celou dobu jsem měl dobrou náladu, byl jsem v klidu a cítil jsem, že je o mě velmi dobře postaráno. Moje tři transfery trajektem byly sice uloženy v systému Creole Travel, ale na rozdíl od ostatních cestujících pro mě nebyly připravené jízdenky. Po delším vyjednávání a několika telefonátech mi nakonec vystavili „nouzové jízdenky“ se zvláštním potvrzením. Až na jeden případ jsem i tak stihl plánovaný spoj. Jednou jsem musel hodinu čekat na další trajekt. Pracovnice Creole Travel odvedly dobrou práci.
V době mé dovolené měla místní pivovarnická společnost Seybrew zřejmě potíže s dodávkami. Navzdory několika pokusům se mi na Praslinu nepodařilo sehnat ani jedinou láhev. Prozatím jsem tedy mohl ochutnat jen rum Takamaka, který je opravdu dobrý.
Na La Digue to vypadalo podobně. Nakonec se mi ale přece jen podařilo v jedné restauraci ochutnat místní pivo, které v testu obstálo velmi dobře. Tato restaurace ještě měla zásobu piva Seybrew.
První tři dny bylo počasí bouřlivé a několikrát pršelo, celkem přibližně 2 hodiny denně. Moře bylo rozbouřené a viditelnost pod vodou špatná. Zřejmě to způsobilo okrajové pásmo cyklonu. Třetí den už ale bylo naštěstí znát, že se vše začíná uklidňovat, a viditelnost pod vodou se pak den ode dne výrazně zlepšovala. Od té chvíle už nepršelo a moře bylo velmi, velmi klidné.
Velmi příjemně mě také překvapilo, že mnoho místních poslouchá reggae. Jelikož reggae miluji, bylo to pro mě opravdu skvělé překvapení.
Miluji Seychely
