Svátek Ferragosto na Seychelách!

Po 50 minutách jsme už byli v malém přístavu na Praslinu, kde jsme se ubytovali v prvním penzionu, Ocean Bay, s výhledem na Anse Possession.

Je to malá pláž s rybářskými čluny, jejichž majitelé jsou připraveni zprostředkovat Vám rybářské zážitky i grilování na pláži. Hned jsme se spřátelili s místními dětmi, které kupodivu mluvily perfektně italsky! Před penzionem jsme měli autobusovou zastávku a právě autobus je nejrozšířenějším dopravním prostředkem na ostrově. Jízdenka stojí 60 centů, případně 90 centů, pokud je součástí služby i klimatizace. Na ostrově ale příjemně fouká a teplota byla ideální.

Téměř ke všem plážím se dostanete autobusem, ale k těm nejkrásnějším, jako je Anse Lazio, musíte ještě 10 minut jít pěšky do kopce.
Také Anse Georgette je velmi krásná pláž. Dostanete se k ní podél pobřeží přes skály, případně můžete využít placený vstup přes přilehlý resort.

Skutečně jedinečným zážitkem, který byste na Praslinu neměli vynechat, je návštěva Vallée de Mai, kde roste proslulá palma Coco de Mer. Vstupenka stojí 23 eur a pohodlně se sem dostanete autobusem směrem na Anse Anne.

Grand Anse, která se nachází na opačné straně ostrova, byla během našeho pobytu pokrytá řasami, a proto jsme se rozhodli ji nenavštívit.
Večer je nejživější částí ostrova vesnička, kde se nachází nejvíce ubytovacích zařízení a také promenáda s podniky a obchůdky. Pláž Anse Volbert je dlouhá a moc pěkná a můžete odtud sledovat úžasný západ slunce, i když odpolední příliv pláž výrazně zmenšuje. Den na ostrově začíná i končí brzy: v 18:30 zapadá slunce, obchody zavírají kolem 17:00 a ve 21:00 už máte pocit, že je čas jít spát!

Užívali jsme si také naprostý odpočinek při večeřích s výhledem na moře v našem penzionu, pozorovali hvězdy a využívali volný čas ke čtení oblíbených knih. Neobtěžovali nás ani komáři, kteří se v tomto období vůbec nevyskytovali, a vychutnávali jsme si procházky po pláži při západu slunce.

Po 4 dnech jsme se z Praslinu znovu nalodili a zamířili na malý ostrov La Digue. Já už jsem měla to štěstí ho navštívit a nemohla jsem se dočkat, až ho ukážu manželovi. Krása tohoto místa je nadčasová a ostrov byl ještě půvabnější, než jsem si ho pamatovala. Zamilovali jsme se do něj a už přemýšlíme, jak se sem vrátit!

Naše nadšení z tohoto místa nepramení jen z podívané, kterou nabízí Anse Source D’argent, místo jako vystřižené z pohlednice, ale také z jednoduchého života v kraťasech a žabkách od úsvitu do západu slunce a projížděk na kole v těsném kontaktu s přírodou. Cestou potkáváte obří suchozemské želvy, které se bez obav nechají krmit. Zvuk Indického oceánu tvoří spolu s reggae melodiemi, jež místní poslouchají z malých přenosných přehrávačů, hudební kulisu celého ostrova. Usměvavé tváře lidí a neuvěřitelná vůně vanilky, kterou cítíte na každém kroku, dotvářejí téměř dokonalý obraz!

Užili jsme si 3 dny u moře v parku L’Union, vzdáleném jen pár minut jízdy na kole od našeho penzionu La Diguoise. Vstupenka stojí 100 rupií na osobu, ale toto místo má ve skutečnosti mnohem větší hodnotu. Anse Source D’argent zůstává pláží, která si získala naše srdce!

Při procházce podél břehu jsme zahlédli nádherné tropické ryby a voda byla tak průzračná, že jsme je mohli fotografovat, aniž bychom se museli ponořit. Brzy ráno můžete navštívit také továrnu na zpracování kokosových ořechů a před příchodem na pláž zahlédnout malou skupinku želv, které splývají se skalami.

Celý ostrov objedete přibližně za 40 minut a cestou objevíte půvabné výhledy i skvělé koktejly z čerstvého ovoce, které si můžete za 5 eur koupit v malých plážových barech. Nezapomeňte to ale stihnout do 16:00! K obědu jsme si kupovali opravdu výborné jídlo s sebou. Kreolská kuchyně je chutná, kořeněná a bohatá na ryby, především tuňáka, kuřecí maso a rýži se spoustou kari.

Naproti malému přístavu na La Digue se nachází velmi dobré občerstvení s sebou provozované Italy. Mezi nabízenými pokrmy mají i netopýra, který prý chutná jako nasládlé kuřecí maso, my jsme ho ale ochutnat nemohli. Nejlepší večerní variantou je vždy bufet. My jsme vyzkoušeli ten v Zerofu, velmi známém podniku s živou hudbou.
Paní z penzionu nás rozmazlovala a každé ráno nám nosila snídani na verandu obklopenou džunglí. Ochutnali jsme vynikající marmelády, z nichž nám nejvíce chutnala mangová s rajčaty, nechyběla ani vejce a voňavý šálek vanilkového čaje.

Kola se půjčují za 6 eur na den, a pokud si je pronajmete prostřednictvím penzionu, doručí Vám je přímo na místo. Je třeba mít s sebou svítilnu, protože večer je velká tma a silnice jsou jen slabě osvětlené. My jsme si přivezli čelovky, které jsou při jízdě na kole praktičtější.
Bohužel krásné dny rychle utíkají, a tak jsme už s nostalgií sbalili kufry a vydali se zpět na Mahé. Po 1 hodině a 15 minutách doplujete do přístavu na Mahé.

Na největším ostrově jsme bydleli v penzionu na vrcholu kopce nad pláží Carana Beach, v Carana Hilltop Villa. Provozuje ho velmi sympatický manželský pár, on je Brit a ona pochází z Asie, a společnost jim dělá nesmírně přítulný kocour jménem Bruschi!
Protože jsou na ostrově větší vzdálenosti, pronajali jsme si na 2 dny malé auto. Cena činí 55 eur za den a vozy jsou úplně nové. Benzín stojí velmi málo, volant je vpravo a hlavní silnice je po celé délce asfaltová.

Prohlídku ostrova jsme zahájili vynikající večeří v restauraci Boat House naproti proslulé pláži Beau Vallon. Tento velmi osobitý podnik, v němž si připadáte jako uvnitř velké lodi, nabízí kreolskou kuchyni formou bufetu a živou hudbu za pevnou cenu 25 eur na osobu bez nápojů. Kromě všudypřítomného místního piva jsme ochutnali také dobrá jihoafrická vína.
Následujícího rána jsme se rozhodli zajet do Victoria a navštívit trh s kořením. Nejmenší hlavní město na světě má půvabné centrum, jehož dominantami jsou Hodinová věž a hlavní třída Independence Street.

Spokojeni s nákupem výborného kari a spousty vanilky jsme pokračovali po Sans Souci Road, vnitrozemské silnici vedoucí k misii a čajové plantáži. Misie bývala místem, kde získávali vzdělání první osvobození otroci. Dochovalo se z ní jen několik pozůstatků, ale z vrcholu kopce se otevírá nádherný výhled.
Místo obklopují skořicovníky, jejichž vůni jsme cítili po celou dobu návštěvy. Poté jsme dorazili k čajové továrně s plantáží a měli jsme štěstí, že jsme mohli vyfotografovat ženy při balení krabiček s čajem, který jsme si pak koupili v místním obchůdku.

Silnice protíná ostrov napříč, a tak jsme sjeli po protějším svahu směrem k moři. Odtud se nám naskytl krásný pohled na Port Launay s nádhernou pláží. U silnice před křižovatkou vedoucí zpět k Sans Souci jsme objevili opravdu dobré občerstvení s jídlem s sebou. Provozuje ho mladá žena, jejíž kuchyni si oblíbili i místní.
Závěr dne jsme strávili na pěkné pláži Beau Vallon, kde jsme si užili západ slunce a po vzoru místních obyvatel povečeřeli na pláži chutné nudle.

Poslední den na Mahé jsme se rozhodli poznat pláže na jihu, a proto jsme zamířili k Anse Royale a Anse Forbans. Skutečně jedinečná však byla Anse Takamaka se smaragdově zelenou vodou a pláží bílou jako pudr, kam chodí mnoho místních dětí.
Před západem slunce jsme chtěli naši prohlídku završit návštěvou vodopádu Cassedent, který nám doporučili jako jednu z nedalekých atrakcí, jež bychom si neměli nechat ujít. Toto místo pro nás bylo příjemným malým objevem i díky místnímu obyvateli, s nímž jsme se vydali „alternativní“ trasou džunglí a dorazili k němu za 10 minut. Oficiální cesta trvá 40 minut pěšky a platí se vstupné 100 rupií.

Ostrov by si zasloužil ještě několik dní, protože je tu opravdu mnoho míst k vidění. Náš pobyt se však chýlil ke konci a nastal čas sbalit zavazadla. Neúprosný budík v 5 hodin ráno nám oznámil, že je čas vrátit se domů.

Po návratu jsme o své dovolené nadšeně vyprávěli, stále okouzleni všemi těmi krásami. A já mám dodnes pocit, jako bych se ještě pohupovala na houpačce zavěšené mezi palmou a oblohou.