Nádherných 17 dní na Seychelách

Po příjemném přímém letu z Düsseldorfu vedla naše cesta nejprve na La Digue. Doprava i služby společnosti Creole na místě byly bezchybné. V každé fázi cesty nás někdo osobně přivítal a předal nám potřebné informace. Dokonce i řidiči nám ukázali, kudy se dostaneme na recepci a kde najdeme zaměstnance, pokud na ní zrovna nikdo nebude. Byli jsme moc rádi, že jsme si tuto službu rezervovali přes SeyVillas.

Týden na La Digue jsme strávili v Pension Michel, který nás opravdu mile překvapil. Všechno je tu útulné a zařízené s láskou – každý den nám po celém pokoji rozmístili čerstvé květiny. Ráno se podává pečlivě připravená snídaně a večer vynikající kreolská večeře. Polopenzi zde můžeme doporučit na 200 %.

Penzion nám během pobytu za poplatek poskytl jízdní kola, takže jsme se první den vydali prozkoumat sever ostrova a hned narazili na první želvu. Byl to skvělý zážitek. Na severu téměř nikdo nebyl a pláže jsme měli skoro sami pro sebe.

První želva Následující den jsme navštívili Anse Source d'Argent, jejíž krásu jsme si bohužel nedokázali vychutnat tak, jak bychom si přáli. Brzy ráno zde budete úplně sami a kolem 17. hodiny se pláž opět vylidní. Navíc je tu v tu dobu úžasné světlo!

La Digue, Anse Source d’Argent Psi si hrají na pláži Anse Source d’Argent Vrátili jsme se sem také poslední den. Naším cílem bylo dostat se na vlastní pěst k Anse Marron. Měli jsme s sebou stručný popis cesty, zvládli jsme však jen polovinu trasy a poté se vrátili, protože jsme už nevěděli, kudy pokračovat.

Příště bychom si určitě rezervovali výlet s Robertem Agnesem. Doporučit můžeme také jeho Sunset Barbeque Dinner. Všechno je pojaté velmi jednoduše, ale jídlo je neuvěřitelně dobré a Robert je navíc skvělý bavič.

Západ slunce na pláži Anse La Reunion, La Digue Grilování při západu slunce s Robertem Dalším vrcholem byla Anse Cocos. Z Grand Anse se sem dostanete pěšky přes Petite Anse. Cesta rozhodně stojí za to, protože ani zde nepotkáte příliš mnoho lidí. Týden na La Digue utekl jako voda a už jsme pokračovali na Praslin.

Zde jsme strávili 11 dní v apartmánu v Cote D'Or Chalets. Při příjezdu byly zaměstnankyně trochu překvapené a zřejmě nás nečekaly. Přesto jsme rychle dostali rezervovaný apartmán a vše nám velmi ochotně vysvětlily. Poloha je skvělá, za minutu jste na pláži (Anse Volbert (Cote d'Or)) a v bezprostřední blízkosti najdete také supermarkety a další obchody.

Praslin, Anse Cote D´Or Snídani zde bohužel doporučit nemůžeme. Všechno bylo naservírované bez větší péče a croissanty byly většinou přesně rozpočítané, nebo jich dokonce nebylo dost pro všechny hosty. Na dotazy zaměstnanci reagovali spíše podrážděně a celkově zde vstřícnost nebyla zrovna prioritou. Byli jsme rádi, že jsme si neobjednali polopenzi. Večer jsme si kupovali jídlo s sebou – byla to výborná a cenově dostupná alternativa. Kreolskou kuchyni jsme si jednoduše zamilovali!

Auto jsme si předem nepronajali, protože jsme slyšeli, že se po ostrově dá levně cestovat autobusem. Naše první jízda vedla k Anse Lazio. Od autobusové zastávky je ještě potřeba podniknout pěknou túru k pláži – a musíme říct, že není vůbec snadná! Než se k ní dostanete, čekají Vás dvě VELMI prudká stoupání, ale stojí to za to. Už několik metrů před pláží jsme slyšeli burácení vln – a samotná pláž je skutečně nádherná! Protože při vysokých vlnách do vody nechodím, prošli jsme pláž až na její konec. U Honesty Baru se nachází malý krásný úsek, kde vlny dopadají na břeh s menší silou. Dá se tu také skvěle šnorchlovat. Pláž se nám líbila natolik, že jsme se sem autobusem několikrát vrátili.

A protože nás cestování autobusem tolik bavilo, rozhodli jsme se, že si auto vůbec nepůjčíme. Bylo skvělé vmísit se mezi místní, ale také poznat řadu Němců a dalších turistů a vyměnit si s nimi zkušenosti. Byl to opravdu zajímavý zážitek. Ani příště bychom si auto nepronajímali.

V poznávání ostrova jsme pokračovali autobusem – naším cílem byl Fond Ferdinand. Za přibližně 8 eur zde získáte průvodce a prohlídku v malé skupině. Nejlepší je dorazit kolem 9. hodiny. Bylo to velmi zajímavé a pro nás šlo o dobrou alternativu k Vallée de Mai.

Praslin, Fond Ferdinand Na našem seznamu samozřejmě nechyběl ani ostrov Curieuse spojený se šnorchlováním. Na Cote D’Or Vás prakticky každý den osloví místní, kteří nabízejí podobné výlety lodí. Bohužel na nás nepůsobili příliš důvěryhodně, přestože si u nich výlet rezervovala řada turistů a nejspíš vše proběhlo bez problémů. Hned první den na Praslinu jsme se seznámili s Georgiem. Na Cote D’Or provozuje malý nenápadný stánek s ovocem – možná jediný v okolí – a nabízí také tyto výlety.

Selfie s Georgiem z Cote D´Or Nakonec jsme měli lodní taxi za bezkonkurenční cenu a kapitán, Georgieho bratranec, se zcela přizpůsobil našim přáním a vozil nás, kam jsme potřebovali. Jsme velmi vděční, že jsme ho poznali. Nejde mu jen o peníze, chce turistům přiblížit Seychely a rád se s nimi o vše podělí. Výlet na Curieuse byl nezapomenutelný – tyto obří želvy musíte vidět a pohladit! Je to zážitek na celý život!

Obří želvy na Curieuse Obří želvy na Curieuse Dalším bodem na seznamu je návštěva Anse Georgette. Den předem byste měli zavolat do Lemuria Resort a ohlásit se – vstup by Vám pak měli bez problémů schválit. Cesta autobusem sem bohužel trvala o něco déle, díky tomu jsme však poznali i druhou stranu ostrova. Po příjemné procházce od autobusové zastávky k pláži jsme měli jasno: je to nejkrásnější pláž na Praslinu! Můžete zde pořídit skvělé snímky jako z pohlednice.

Praslin, Anse Georgette Praslin, Anse Georgette Protože i zde byly vlny bohužel velmi vysoké a stejně jsme plánovali pěší cestu z Anse Lazio na Anse Georgette, spontánně jsme se rozhodli projít trasu opačným směrem. Z Anse Georgette je nejprve vyznačená cesta na Mont Plaisir, která má následně pokračovat k Anse Lazio. Tak jsme vyrazili… Po chvíli jsme dorazili k úžasné vyhlídce s pěknou houpačkou a ten výhled byl jednoduše k nezaplacení. Ke konci však byla cesta v poledním slunci velmi namáhavá – rozhodně si ji naplánujte na dopoledne – a proto jsme k Anse Lazio nedošli. Bylo potřeba sejít z vyznačené trasy a vydat se jinudy. Zkusili jsme to, ale nakonec jsme si nebyli jistí, a tak jsme se vrátili na značenou cestu. Naše túra skončila na autobusové zastávce před Lemuria Resort, odkud jsme se autobusem vrátili na Cote D’Or.

To byly ty největší zážitky z naší dovolené. SeyVillas, Creole a Pension Michel můžeme doporučit na 200 % – a už to také děláme. Velké poděkování patří paní Flamingové za skvělé poradenství a hladký, bezstarostný průběh celé dovolené! Už teď se těšíme na příště!