Návrat do ráje
O Vánocích 2016 jsme poprvé navštívili Seychely a prožili jsme nádhernou dovolenou, kterou skvěle zorganizoval tým SeyVillas.
Ostrovy jsme si zamilovali natolik, že jsme si dovolenou chtěli o Vánocích 2017 „zopakovat“, a rozhodli jsme se vrátit na dva týdny do ráje.
K organizaci ze strany týmu SeyVillas toho není moc co dodat: byli precizní, dochvilní, pozorní a trpěliví… připravili nám prvotřídní dovolenou bez jediné chybičky.
Prvních 10 dní jsme strávili na La Digue, našem oblíbeném ostrově, protože má příjemné, komorní rozměry: všude se chodí pěšky nebo jezdí na kole. Ostrov je opravdu malý a funguje na něm jen několik málo taxíků, které vozí turisty z malého přístavu do hotelů.
Jinak je tu jen nedotčená příroda… kokosové palmy a banánovníky na každém kroku, dokonce i podél silnic, bělostné pláže, žulové skály a úžasné moře… krajinu doplňují penziony a barevné domky, nikdy však obří hotely nebo mohutné stavby, a také stále usměvaví místní obyvatelé… vše je v dokonalém souladu a symbióze s přírodou.
La Digue nám přirostl k srdci, protože zde můžete být v těsném kontaktu s nedotčenou přírodou i místními obyvateli.
Na kole se během několika minut dostanete na všechny pláže ostrova, a právě v tom spočívá jeho kouzlo: máte možnost vidět opravdu všechno… i odlehlejší pláže, k nimž se dostanete až po příjemné projížďce na kole a následné procházce lesem, například Anse Cocos a Petite Anse… jsou překrásné!
Večer je jediná úzká asfaltová silnice vedoucí kolem ostrova prakticky neosvětlená: vládne tu ticho a klid, nad hlavou září obloha plná hvězd a ve tmě zahlédnete jen několik světel, která turisté používají, aby viděli na cestu.
Přesně to jsme chtěli: přáli jsme si zažít ostrov tak, jako bychom na něm bydleli, tedy pohybovat se pěšky nebo na kole stejně jako místní. Malá rozloha ostrova nám to umožňovala.
Najdete tu několik restaurací, které jsme samozřejmě vyzkoušeli, ale nejčastěji jsme večeřeli u stánků s jídlem s sebou či pouličním občerstvením… jídlo bylo chutné a především velmi levné: za 100 rupií se bez problémů najedli dva lidé.
Poslední 4 dny jsme naopak strávili na Praslinu.
Po půlhodinové plavbě trajektem jsme dorazili do Le Tropique, které leží přímo u velmi dlouhé pláže Grand Anse, téměř vždy úplně liduprázdné.
Praslin je mnohem větší než La Digue, proto se zde lidé přepravují taxíkem nebo pronajatým autem.
My jsme si však chtěli ostrov užít stejně jako jeho obyvatelé, a tak jsme cestovali místními autobusy: za pár rupií jsme se dostali k těm nejkrásnějším plážím, například Anse Lazio a Anse Volbert (Cote d'Or).
Cestování autobusem je opravdu prosté a jízdní řády se tu rozhodně nedodržují se švýcarskou přesností – autobus může přijet o 10 minut dříve nebo o 10 minut později… a nikdo si nestěžuje… Díky tomu však můžete splynout s místními a poznat ostrov jako hosté, nikoli jako turisté.
Seychely jsou skutečným rájem na zemi, který byste rozhodně měli alespoň jednou za život navštívit.
My jsme tam byli už dvakrát a kdo ví… do třetice všeho dobrého!
