Skvěle připraveni vyrážíme na Praslin a La Digue

Naše cesta vlastně začala už přesně dva týdny před samotným odletem. S manželem jsme se pohodlně usadili u jeho pracovního stolu a pustili si YouTube. Podívali jsme se tam na videa od Ralfa ze SeyVillas. Rychle jsme si přinesli tužku a papír a zapisovali si informace, tipy a zajímavá místa, o kterých ve videích poutavě vyprávěl. Nejdřív jsme napjatě sledovali video „Praslin“ a potom „La Digue“, protože právě na těchto dvou ostrovech jsme měli rezervované pobyty. Chvílemi jsme se nedočkavostí pochechtávali a při některých záběrech jsme jen nevěřícně žasli. Pak už naše nadšení nešlo zastavit. Koupili jsme si moskytiéru pro klidné noci a sestavili seznam úkolů. Od té chvíle jsme naplno propadli přípravám a cestovní horečce. Když jsme pak přistáli na Mahé, cítili jsme se skvěle připravení.

Cote d' Or Na první večer na Praslinu nikdy nezapomeneme. Nejdřív jsme si museli zvyknout na zcela odlišnou a překypující přírodu. Menší i větší krabi nás lekali svým „šramocením“ v křoví. Pokaždé jsme sebou trhli a pak se museli smát, protože nás ve skutečnosti vyděsili opravdu pěkní krabi, kteří před námi jen prchali mezi suché palmové větve. V našem ubytování nás srdečně přivítali a první polovinu dovolené jsme strávili na ostrově Praslin.

Anse Takamaka Ráno jsme si bez problémů pronajali auto a vyzkoušeli si jízdu vlevo. Je to sice trochu dobrodružné, ale provoz je ve skutečnosti docela přehledný. Každému bych přála, aby se odhodlal to vyzkoušet, opravdu to stojí za to. Všechny Ralfovy tipy z videa o Praslinu jsme totiž uvedli do praxe. Obzvlášť mě bavila jízda na horu Zimbabwe. Celou cestu nás obklopovala nádherná bujná vegetace: tropické stromy, palmy, liány a neustálý ptačí zpěv. Bylo to zkrátka uklidňující. Při pohledu shora ostrov vypadal jako ten z filmu „Jurský park“. Už jsme skoro jen čekali, kdy se ozve řev dinosaurů.

Grand Fond Manžel rozbíjel kokosový ořech o kámen. Po dvaceti minutách se mu to podařilo a napili jsme se kokosové vody z vlastnoručně otevřeného ořechu. Byla mnohem lepší než ta balená z regálů německých supermarketů, osvěžující a jemnější. Od té chvíle otevíral každý večer jeden kokos. Takový sport, při kterém se člověk pořádně zapotí.

Čerstvý kokos Nakonec jsme navštívili ještě Vallée de Mai. Překvapilo nás všudypřítomné ticho, které v údolí Mai panovalo: klid, odloučenost, tu a tam ptačí volání a šustění listů místních palem, jinak nic. Jako když ponoříte hlavu pod vodu ve vaně.

Znovu a znovu jsme se zastavovali a vychutnávali si ten úchvatný, dosud nepoznaný klid. Večer jsme zamířili rovnou na pláž Anse Volbert (Cote d'Or) , kde jsme si četli až do setmění a potom se většinou ještě trochu procházeli.

Anse Lazio, Praslin Druhou část dovolené jsme strávili na La Digue. I tady jsme si půjčili jízdní kola a každý den svištěli po ostrově. Pokaždé jsme měli jiný plán, ale vždy jsme měli na paměti skvělé Ralfovy tipy.

Na kole po ostrově La Digue Jednou jsme objevili prastarý, malebný pirátský hřbitov, jindy snovou pláž Anse Source d'Argent Anse Source d'Argent, kde jsme šnorchlovali a pozorovali obrovské ryby, které kolem nás kroužily. Sedávali jsme ve stínu na pláži Anse Severe a každých pár minut se vraceli do vody, abychom se jen nechali houpat sem a tam v křišťálově čistém a teplém moři.

Anse Severe Na konci dovolené jsme si uvědomili, jak neuvěřitelně odpočatí jsme byli. Úplně jsme se odpoutali od každodenního života, a dokonce zapomněli některá hesla.

Krotký pták na La Digue Grand Anse, La Digue Park L’Union Estate Všem můžeme doporučit, aby se v rámci příprav na dovolenou podívali na zábavná videa na YouTube. Lépe nás na cestu naladit ani nemohla. Děkujeme, SeyVillas!