Tři ostrovy jako v ráji

Mahé

Jednoho rána jsem zatoužila spatřit ráj ještě za svého života, a tak jsme se s bratrem rozhodli hledat ho na Seychelách – a našli jsme ho.

Už mezipřistání v Addis Abebě bylo vzrušujícím úvodem, protože nikdy předtím jsem neviděla tolik pro mě neznámých lidí z tolika různých kultur.

Organizace po příletu na Mahé fungovala skvěle, stejně jako během celé dovolené. Malý hotel nebyl příliš obsazený a byl velmi pěkný – večer se zde podávala kreolská i další jídla.

Hotel na Mahé Seychelles National Botanical Gardens ve Victorii rozhodně stojí za návštěvu – spousta kaloňů přímo vybízí k fotografování. Dvoupatrový Sir Selwyn Selwyn Clarke Market je se svým pestrobarevným exotickým ovocem a rybami pastvou pro oči; koření je pak při použití doma nesrovnatelné.

Nejvíce na mě však zapůsobila přátelskost a otevřenost představitelů různých náboženství, a to i vůči turistkám, stejně jako poklidné soužití mnoha odlišných kultur.

Počasí na Mahé bylo kvůli poměrně vysokým horám velmi proměnlivé – i tropický déšť je však zážitkem, který stojí za to. Vedle něj působí každý německý liják docela nevýrazně.

Ze silnice Sans Souci Road se otevírají krásné výhledy na západní pobřeží – obzvlášť u Tea Factory. Západní pobřeží nabízí řadu opuštěných pláží, jednu půvabnější než druhou.

La Digue

Už jen díky tomu, jak zde všichni jezdí na kole nesmírně pomalu, působí tento ostrov dokonale uklidňujícím dojmem. Zámky na kola se nepoužívají, což pohodovou atmosféru ještě umocňuje. Jedním z největších zážitků je samozřejmě Anse Source d'Argent – ráj pro každého fotografa. Také Grand Anse s vysokými vlnami je nádherná, i když kvůli proudům není vždy vhodná ke koupání. K zasnění však láká i místní pláž, a to nejen při západu slunce.Západ slunce na La Digue Na severu ostrova La Digue jsme potkali několik volně žijících želv. Přidávám také snímek koupající se želvy „v domově s pečovatelskou službou“ – vzhledem k jejímu vysokému věku je to docela pochopitelné. Fascinovala nás ale i další neobvyklá zvířata, například krásný gekon a ptáci, kteří snad ani nemohli být půvabnější. Praslin

Bydleli jsme u Anse Lazio – patrně nejkrásnější pláže, jakou jsem kdy viděla. Jemný, dokonale bílý písek, malebné žulové skály na okraji pláže, palmy a keře takamaky i křišťálově čistá teplá voda s úžasným podmořským světem ve mně zanechaly trvalý dojem.

Tento ostrov nás okouzlil především množstvím snových, liduprázdných pláží, které znovu a znovu lákají ke šnorchlování, například pláž poblíž Anse Boudin.

Pláž nedaleko Anse Boudin Za návštěvu rozhodně stojí také národní park Vallée de Mai – navzdory poměrně vysokému vstupnému, jehož výnos je však využíván na ochranu přírody.

Pocit, že se nacházíte v pralese s nádhernou hrou světla a stínu, je nesrovnatelný. Velmi zajímavý byl také výklad o endemické přírodě a její ochraně – samozřejmě především o palmě Coco de Mer.

Černí papoušci Jsem velmi vděčná, že jsem mohla tento ráj poznat právě takto.