Vítejte v ráji
Konečně nastal čas na 11 dní uniknout každodennímu životu. Dne 8. října 2023 jsme se s partnerkou vydali na letiště ve Schwechatu v Rakousku. Po mezipřistání v Dubaji a několika hodinách v letadle jsme 9. října v 6:30 přistáli na letišti na Mahé. Už tam na nás čekal odvoz, který nás zavezl do přístavu. Po necelých 2,5 hodinách jsme nastoupili na trajekt. To byl bohužel menší nedostatek této cesty. Kvůli silným vlnám se několika lidem, včetně nás obou, udělalo špatně, takže nám plavba bohužel pokazila první den.
Po příjezdu do apartmánu jsme se nejprve osprchovali a šli spát. Cesta trvající 25 hodin je opravdu vyčerpávající. Naše dobrodružství tedy naplno začalo až v úterý. Půjčili jsme si kola a po rychlém nákupu a odeslání pohlednice jsme vyrazili. První zastávkou byl plážový bar „Bikini Bottom“, protože tam odpočívaly 2 obří želvy, které jsme samozřejmě museli vyfotografovat.
Potom jsme dojeli až na konec silnice, kde už nebylo možné pokračovat na kole. Pěšky jsme se bohužel také vydat nemohli, protože jsme neměli správnou obuv. Malá ochutnávka toho, co nás čekalo: nebylo to naposledy.
Ve středu jsme se vydali do národního parku, abychom strávili několik hodin na krásné pláži Anse Source d'Argent. Byla nádherná. Doporučil bych sem ale vyrazit spíše odpoledne, kdy je hladina vody podstatně výš a podmínky ke koupání mohou být lepší.
Kolem 14:00 jsme se vydali na Grand Anse . Jak jsme později zjistili, bylo už trochu pozdě. Kvůli poměrně silným vlnám jsme se rozhodli nejít do vody a místo toho si dát svačinu. Po jídle jsme si obuli boty do vody a vyrazili na Petite Anse Beach a potom ještě na Anse Coco – nebo jsme tam spíš pospíchali.
Cesta byla o něco náročnější a delší, než jsme čekali, takže jsme na Anse Cocos bohužel dorazili až za silného přílivu. Přírodní jezírko jsme už nemohli využít, protože jsme při návratu nechtěli jít celou dobu vodou. Boty nás navíc trochu odřely, takže mě partnerka musela krátce ošetřit. Neměli jsme s sebou baterky, a tak jsme při cestě zpět museli pořádně spěchat – a to navíc v lijáku. Pláže však byly opravdu krásné a rozhodně to stálo za to!
Ve čtvrtek a v pátek jsme si dali pauzu. Navštívili jsme Anse Severe, kde je koupání také lepší spíše za přílivu, a malou část pláže naproti apartmánům Patatran Village. Tato pláž byla opravdu nádherná.
V sobotu dobrodružství pokračovalo. U Sunny Trail jsme si rezervovali okružní výpravu jižní částí ostrova k Anse Marron . S průvodcem jsme vyrazili v 8:30 od heliportu. Nejprve celou skupinu, tedy 10 osob a průvodce Teda, odvezli autem na Grand Anse Beach. Odtud jsme pokračovali přes skály a deštným pralesem až k Anse Marron. Počasí nám však tento den dost komplikovalo. Několikrát se spustil prudký liják.
Tato trasa je opravdu vhodná jen pro lidi, kteří mají alespoň základní fyzickou kondici a dobrý smysl pro rovnováhu. K Anse Marron se jde přes velké žulové skály, místy pouze po jednom, protože je nutná pomoc průvodce. Po 2 hodinách chůze Vás však čeká odměna v podobě krásného přírodního jezírka. Po 1,5 hodině koupání a občerstvení ovocem jsme pokračovali dál.
Po něco málo přes 1 hodině jsme dorazili na Anse Pierrot, kde nám oznámili, že nás na konec trasy dopraví nafukovacími čluny, protože kvůli přílivu už nebylo možné pokračovat pěšky. Pro mě jako člověka, který lodě nesnáší, to byla pomyslná třešnička na dortu tohoto dobrodružství. V lehce poškozeném nafukovacím člunu a za silných vln jsme se dostali na začátek Anse Source d'Argent , kde nám ukázali, jak správně otevřít kokosový ořech. Po krátkém občerstvení jsme se nafukovacím člunem vrátili k heliportu, kde naše výprava skončila. Jako skupina jsme toho dne zjistili, že na Seychelách existují 4 způsoby, jak promoknout.
POTDéšť
Koupání
Plavba lodí
Všem, kdo se chystají na Seychely, proto radíme: určitě si vezměte nepromokavé batohy a nejlépe také nepromokavou nebo vodoodpudivou obuv. Po tomto intenzivním dni jsme se už jen vrátili do apartmánu, kde jsme fénem vysušili batohy a boty, a potom padli do postele naprosto vyčerpaní.
Na neděli jsme si u Belle Petra rezervovali výlet za šnorchlováním. Ano, čtete správně: znovu dobrovolně na loď – tentokrát na malý motorový člun. Vyrazili jsme v 9:30. Nejprve jsme zamířili k ostrovu Small Sister Island, potom k Big Sister Island a nakonec k ostrovu Felicité. Největším zážitkem pro nás byla mořská želva a žralok černocípý. Také početná hejna ryb byla krásná a průvodci se o nás skvěle starali. Unavení, ale spokojení jsme si ještě zašli na lahodné smoothie a potom už nás čekalo balení kufrů.
V pondělí začal den brzy, protože už v 7:30 jsme odjížděli trajektem na Mahé. Po příjezdu na nás opět čekal transfer, který nás odvezl do apartmánu Erica's Residence Self Catering Apartment. Protože jsme byli dost unavení, prohlédli jsme si už jen pláž přímo před ubytováním a nakoupili několik potravin. Kvůli různým potravinovým intolerancím jsme bohužel nemohli zajít do restaurace.
V úterý jsme se pronajatým autem vydali na pláže Anse Royale, Anse Intendance a Anse Takamaka Beach. Anse Royale byla opravdu skvělá ke šnorchlování a u Anse Takamaka jsme viděli trnuchy. Všechny 3 pláže jsou vhodné ke koupání, což na La Digue kvůli silným vlnám a množství kamenů ve vodě bohužel téměř nebylo možné.
Ve středu jsme znovu vytáhli turistické boty a vyrazili k Copolia Lodge Trail . Už samotná jízda vlevo po tak úzkých silnicích je opravdové dobrodružství. Před námi byla trasa dlouhá 1,4 km vedoucí do nadmořské výšky 488 metrů. Vyrazili jsme plní odhodlání, ale brzy nám srdce bušilo jako o závod. Po 50 minutách jsme dorazili na vyhlídkovou plošinu, odkud se nám otevřel krásný výhled na Victoria a deštný prales.
Výhled jsme si bohužel mohli užívat jen krátce, protože se opět spustil prudký déšť. Po 30 minutách čekání pod palmovými listy jsme se vydali zpět k autu. Kvůli mokrému povrchu jsme mohli postupovat jen velmi pomalu, takže nám i návrat trval 50 minut. Potom jsme zamířili na pláž Beau Vallon severně od Victoria. S ledovou kávou a pizzou jsme tam hodinu pozorovali vlny, než jsme se – opět – v hustém dešti vydali autem zpět do apartmánu. I to byl zážitek, protože přes déšť nebylo téměř nic vidět a navíc jsme uvízli v dopravní špičce. Takže znovu vysušit boty a batohy fénem a hurá do postele.
Ve čtvrtek v 10:15 jsme se pěšky vydali k Takamaka Rum Distillery . I chůze po Seychelách je opravdovým zážitkem, protože tu nejsou chodníky. Po 20 minutách jsme dorazili do cíle a nevěřili vlastním očím, když jsme tam náhodou spatřili část skupiny z okružní výpravy jižní částí La Digue. Společně jsme absolvovali krátkou ochutnávku a potom si dopřáli ještě koktejl.
Spokojení a šťastní jsme se vrátili do apartmánu a začali se připravovat na odjezd. Ve 21:15 nás vyzvedl transfer a odvezl na letiště. A tak naše dovolená skončila. Se spoustou krásných vzpomínek jsme potom odletěli zpět do Vídně.
