Snová cesta

Rozhodnutí vyrazit na Seychely jsme učinili v lednu 2015 dost spontánně a sami jsme neměli mnoho času hledat vhodné možnosti. Věděli jsme jen, že chceme podniknout plavbu na takové staré plachetnici. Brzy jsme narazili na SeyVillas a svěřili plánování dovolené této specializované společnosti. Zpětně ji můžeme opravdu každému doporučit, protože nás přesvědčily jak rady a rychlé zapracování požadovaných změn před cestou, tak služby přímo na místě.

7 dní na Sea Pearl bylo krásných, tým se o nás vždy pozorně staral a plná penze byla velmi dobrá. Vadily nám pouze mimořádně vysoké ceny nápojů, které byly místy až nestoudné – láhev vína stála nejméně 30 eur. Také kajuty pro 3 osoby byly velmi stísněné, takže při plném obsazení musela zavazadla zůstat na chodbě. Protože jsme cestovali jen ve 2, nijak se nás to nedotklo ani nám to nevadilo. Bylo skvělé, že jsme už z lodi navštívili mnoho zajímavých míst, takže jsme později nemuseli zvlášť platit za drahé výlety. Tuto plavbu proto opravdu doporučujeme absolvovat hned na začátku dovolené na Seychelách.

Dny na Praslinu byly velmi odpočinkové. Bydleli jsme přímo u Anse Possession, kde se nastupuje na loď a vystupuje z ní, a byli jsme ubytovaní v Sea View Lodge, které bylo velmi dobré a nabízelo dokonce Wi-Fi. Každý den jsme jezdili autobusem na Anse Lazio a večer jsme chodili pěšky na Cote d'Or, což trvalo přibližně 20–30 minut. Mimochodem, dobře funguje i stopování, protože autobusy přestávají jezdit zhruba v 18 hodin. Jízda autobusem je navíc jediná věc, která je na Seychelách opravdu levná – přibližně 0,50 eura za jednu cestu bez ohledu na vzdálenost.

Zpětně si však myslíme, že by nám na Praslinu stačily 3 dny a raději bychom strávili o 2 nebo 3 dny déle na La Digue. Tento malý ostrov o rozloze pouhých 15 km² je totiž jednoduše okouzlující a jeho klidná, pohodová atmosféra je nakažlivá.

Jeden den jsme ostrov prozkoumávali z lodi na kole směrem na jih a užívali si klid a rozlehlost pláží Grand Anse, Petite Anse a Anse Cocos. Krátké pěší trasy mezi těmito plážemi jsou velmi malebné a člověka potěší, když dorazí k malému přírodnímu jezírku u Anse Cocos, kde se může vykoupat.

Další část našeho pobytu připadla na 14. a 15. srpna, kdy se konaly oslavy Nanebevzetí Panny Marie. Na La Digue tehdy dorazili snad všichni Seychellois i turisté, kterým to čas dovolil, a 2 dny slavili za doprovodu skvělé živé hudby a levného jídla a pití. Pokud máte podobné akce rádi, určitě si je nenechte ujít, ale naplánujte si na ostrově také čas před festivalem nebo po něm, abyste jej mohli skutečně poznat.

Trochu nás zklamala tolik vychvalovaná Anse Source d'Argent, která se podle našich dojmů nemohla rovnat pláži Anse Lazio na Praslinu. Pravděpodobně to však bylo tím, že jsme dorazili až po poledni, kdy byla pláž přeplněná turisty. V tomto případě se tedy opravdu vyplatí dát na rady průvodce a přijít velmi brzy ráno. Naše fotografie této pláže jsou ovšem tak neuvěřitelně působivé a navíc bez cizích lidí, že zpětně vůbec nechápeme, proč jsme ji na místě vnímali tak odlišně.

Také mnohem méně navštěvované pláže na severu ostrova jsou úžasně krásné. Doporučili nám rovněž restauraci „Belle Vue“ na svahu hory Nid d'Aigles, odkud lze během večeře sledovat západ slunce nad Praslinem, což byl moc pěkný zážitek. Jídlo nás tam sice příliš nepřesvědčilo, ale koktejl byl senzační. La Digue je každopádně ostrov, který se nám líbil zdaleka nejvíce, a velmi rádi bychom tam strávili více než 3,5 dne. Také Fleur de Lys bylo skvělé, vkusně zařízené a nacházelo se nedaleko pláže. Wi-Fi sice chyběla, ale k dispozici byla knihovnička pro výměnu knih, což jsme po 2 týdnech pobytu na Seychelách velmi ocenili.

Následující 3 dny jsme strávili na Mahé v malém hotelu Augerine v místním stylu u Beau Vallon. Také ten byl velmi příjemný a omeleta podávaná k snídani byla výborná. Jediné, co nám vadilo, bylo nedostatečné oddělení prostoru pro koupání od oblasti určené k vodním sportům. Lidé na vodních skútrech a dalších plavidlech tak projížděli velmi blízko kolem nás a museli jsme být neustále ve střehu.

Podle nás byla doba strávená na Mahé dostačující. V neděli jsme si pronajatým autem prohlédli ostrov, ale čajová plantáž byla bohužel zavřená. Kořenářská zahrada „Jardin du Roi“ se sice hledala velmi obtížně, ale byla krásná a dalo se tam výborně najíst. Doporučili bychom nechat auto dole a vyjít na kopec pěšky. Je to příjemná procházka a někteří řidiči měli problém kopec vyjet.

Následující den jsme se vydali autobusem do Victoria, abychom si prohlédli všechny možné zajímavosti. Důležité je stihnout téměř vše do 16 hodin, protože poté se město náhle velmi zklidní, jelikož obchody zavírají. Pokud Vás to zajímá, můžete autobusem pokračovat také na Eden Island, uměle vytvořený ostrov navršený jako ochrana před erozí. Nemovitosti si tam mohou kupovat především cizinci, kteří tím mohou získat status rezidenta.

Poslední noci jsme strávili v Hilton na Silhouette a měli jsme nádherný bungalov, přestože nestál v první ani druhé řadě u pláže. Jídlo bylo skvělé, ale je dobré vědět, že zde nemá smysl rezervovat si pouze snídani, jak jsme to měli ve všech ostatních ubytováních. Turisté totiž na tomto ostrově nemají možnost nakupovat. Proto jsme si pobyt rozšířili na polopenzi, ta však nezahrnovala všechna menu v tematických restauracích, a tak jsme velmi často museli ještě připlácet. Můžeme však doporučit restauraci teppanyaki na jezeře, kde probíhá něco jako kuchařská show a vybrané pokrmy se připravují přímo před Vámi. Měli jsme první večerní termín, takže nám kuchař věnoval ještě více pozornosti. Na tento zážitek dodnes vzpomínáme velmi rádi.

Prožili jsme opravdu skvělou dovolenou plnou zážitků a SeyVillas můžeme doporučit každému, kdo nechce nebo nemůže investovat příliš mnoho času do vlastního plánování. Jednu věc však ještě musíme zmínit: pokud špatně snášíte rozbouřené moře, raději využijte malé letadlo mezi Mahé a Praslinem. Tím jsme letěli tam, zatímco na zpáteční cestu jsme zvolili rychlý trajekt. Pro jednoho z nás to byla náročná zkouška soustředění a sebeovládání, aby se nepřidal k řadám zvracejících cestujících. Pokud je to tedy možné, nahradili bychom plavbu trajektem letem – 15 minut místo 1,5 hodiny plavby. Je také třeba počítat s tím, že návštěvy restaurací i běžné nákupy v supermarketech jsou na Seychelách nesmírně drahé a tolik vychvalované levné stánky s jídlem s sebou zdaleka nenajdete na každém rohu.