Snové ostrovy v Indickém oceánu

Naše dovolená začala na ostrově Praslin. Už samotná plavba trajektem z Mahé byla jedním z nezapomenutelných zážitků. Po příjezdu na Praslin nás taxi odvezlo do ubytování u Grand‘ Anse na západní straně ostrova. Odtud jsme v následujících dnech navštívili snové pláže, jako jsou Anse Gorgette a Anse Lazio, kde navzdory jejich proslulosti nebylo po masovém turismu ani stopy. Podnikali jsme také procházky podél zátok. Zejména Cote D’Or na východní straně ostrova je při západu slunce nádherná. Jen při přílivu je třeba počítat s tím, že se pláže značně zúží, ale stejně se tu chodí převážně naboso. Kromě bílých pláží a tyrkysového moře nabízí Praslin také úžasnou vegetaci. Během túry rezervací Fond Ferdinand, kterou nám jako tajný tip doporučili naši hostitelé, nám průvodce představil nejrůznější rostliny včetně vanilky, skořice a samozřejmě palem Coco de Mer. Túra končila na „hoře“, odkud se otevíral velkolepý výhled na ostrov.

Dalším výrazným zážitkem z pobytu na Praslin byl výlet na sousední ostrov Curieuse. Cestou jsme navštívili krásné korálové útesy, kde jsme mohli pozorovat nejen ryby ve všech barvách duhy, ale také mořské želvy. Na samotném Curieuse nás přivítaly mohutné želvy obrovské z Aldabry. Tato pravěce působící zvířata si velmi ráda nechávala drbat krk a krmit se pestrobarevnými květy.

Naší další zastávkou byl malý ostrov La Digue. Auta tu téměř nejezdila, zato jízdních kol zde bylo o to víc. Na jeden den jsme si kola pronajali a vyrazili prozkoumat všechna zákoutí ostrova. Zbývající dny jsme trávili pěšími výlety k zátokám, kam se na kole dostat nedalo. Obzvlášť se nám líbila Anse Cocos.

Strávili jsme tam celý den úplně sami, přestože pláž rozhodně není malá. Vlny byly tak silné, že se koupání nedoporučovalo, ale na vzdálenějším konci zátoky se nacházelo jezírko vytvořené žulovými skalami, kde se dalo výborně osvěžit. Na La Digue leží také jedna z nejkrásnějších seychelských pláží, Anse Source d’Argent. Ve skutečnosti byla stejně půvabná jako na pohlednicích, vstup však stál několik eur a na seychelské poměry tu bylo poměrně hodně návštěvníků. Přesto rozhodně stála za návštěvu.

Poslední zastávkou naší cesty mezi ostrovy byl hlavní ostrov Mahé. Naše ubytování se nacházelo u Beau Vallon, turisticky nejrozvinutější oblasti ostrova. K dispozici zde byla řada vodních sportů. Jejich provozovatelé nás však vůbec nenutili, abychom nabídky využili, což byl výrazný rozdíl oproti tomu, co jsme zažili například v Tunisku.

Beau Vallon byla hojně navštěvovaná, ale několik kilometrů dlouhá pláž, takže ani zde se nedalo mluvit o masovém turismu. Během našeho pobytu se tu konala jachtařská regata, a proto dorazila řada místních obyvatel a nechyběly ani četné stánky s jídlem a pitím, podobně jako na německé pouti. Také na Mahé se daly podnikat skvělé túry. Patrně nejpůsobivější z nich začínala přímo u Beau Vallon a vedla přes mořský národní park Baie Terney. Stezka podél pobřeží nabízela dechberoucí výhledy na tyrkysově modrou vodu a v malých zátokách bylo možné prozkoumávat krásné útesy přímo u břehu. V zátoce Baie Terney, kde měla voda odhadem 27 °C, jsme mohli pozorovat manty. Místní nám vyprávěli, že s trochou štěstí lze zahlédnout také delfíny a o něco dále od pobřeží i žraloky obrovské. Takové štěstí jsme bohužel neměli, přesto byl výlet nádherný. La Digue, Anse Cooc

Na všech třech ostrovech jsme měli velmi pěkné ubytování a mimořádně přátelské a ochotné hostitele. Stejnými slovy bychom ostatně mohli popsat i všechny další Seychelany, které jsme potkali. V ubytování jsme vždy dostali snídani se skvělými místními specialitami, například zdejším ovocem nebo hranolky z takzvaného chlebovníku. Večer jsme téměř vždy jedli v některém z výborných podniků s jídlem s sebou. Jídlo tam bylo velmi levné a opravdu chutné. Obvykle bylo na výběr několik druhů kari, bez problémů se však dala sehnat také pizza nebo grilované sendviče.

Na žádném z ostrovů jsme si nepronajali auto, přestože nám to náš cestovní průvodce pro Mahé a Praslin důrazně doporučoval. Po obou ostrovech se dalo všude velmi levně dostat autobusem, přibližně za 0,50 eura za jednu jízdu. Autobusy jezdí, dokud je světlo, ale je třeba počítat s určitou časovou rezervou, protože ne vždy dodržují pravidelné intervaly. Občas se tedy může stát, že budete čekat i 20 minut.

Celkově vzato Seychely rozhodně stojí za návštěvu. Pokud se tam někdy vrátíme, strávíme však více času na Praslin a La Digue a méně na Mahé. Oba menší ostrovy na nás působily mnohem autentičtěji a poklidněji. Navíc se nám zdálo, že na Mahé prší podstatně častěji než na zbývajících dvou ostrovech.