Dobrodružná výprava za poznáním přírody

Autobusem společnosti Creole (za 10 € na osobu, rezervovaným přes SeyVillas) míříme rovnou do přístavu, odkud pokračujeme na ostrov Praslin. Po něco málo přes hodině plavby rychlolodí, rovněž rezervovanou přes SeyVillas, jsme na místě. Bezchybná služba.

Protože chceme naplno poznat místní život, dorazíme do ubytování s vlastním stravováním (La Modestie Villa), odložíme zavazadla a hned se vydáme hledat obchod, kde bychom nakoupili různé potraviny na přežití. Jeden najdeme nedaleko našeho penzionu. Jen poznámka: vodu z kohoutku jsme vždy převařovali, a ušetřili jsme tak nemalé peníze! Musím také napsat pár slov o majitelích penzionu: úžasní a nesmírně ochotní lidé!

Po nákupu několika základních potřeb si oblékneme plavky a hned vyrážíme k moři. První setkání se seychelskými plážemi zažíváme na Grand Anse, nejdelší a největší pláži ostrova Praslin.

Moře připomíná bazén… voda je klidná a průzračná, písek tak bílý, že kvůli odrazu slunce sotva udržíme oči otevřené, a mangrovy s kokosovými palmami jsou natolik bujné, že vytvářejí spoustu stinných míst, bez nichž by se teploty přes 30 °C a 80% vlhkost snášely jen těžko. Osvěžíme se a odpočíváme za doprovodu pouhého šumění moře. Jsme tu doslova sami.

Na tuto pláž se ještě několikrát vrátíme, třeba jen kvůli rychlému osvěžení před návratem do ubytování. Pokaždé ji najdeme téměř úplně opuštěnou… kromě nás jsou tu jedinými dalšími živými tvory 2–3 páry turistů, ryby, krabi, ptáci a ještěrky.

Následující ráno zamíříme na autobusovou zastávku. Autobusy jsou sice trochu starší, ale za pouhých 5 rupií na osobu nás přibližně za 45 minut pohodlně dovezou na Anse Lazio, přičemž objedou téměř celý ostrov. Jízda autobusem je příjemným zážitkem. Všechna sedadla obsadili místní, ale brzy se uvolní místo vedle řidiče, kam si sednu, zatímco Simone si improvizovaně udělá místo poblíž řadicí páky na krytu motoru. Ten vydává pořádné teplo, zvlášť během prudkých stoupání při cestě napříč ostrovem. Řidič občas jede dost riskantně, ale zdá se, že je to běžné nejen na tomto ostrově.

Po vystoupení z autobusu nás čeká dlouhá pěší cesta s velmi strmými stoupáními pod žhnoucím sluncem.

Blízko moře můžeme obdivovat hustou vegetaci a obří suchozemské želvy v malé ohradě, které se spokojeně rochní v bahně. Konečně dorazíme na pláž a okamžitě pochopíme, proč patří mezi 10 nejkrásnějších na světě.

Obklopuje ji bujná vegetace a stejně jako všechny seychelské pláže ji pokrývá jemný bílý písek omývaný tyrkysovou vodou. Pobřeží rámují žulové balvany vyhlazené mořem a větrem. Jedinou nevýhodou je podle nás velký počet turistů, mezi nimiž je i hodně Italů. Využijeme však příležitosti k osvěžení a v nedaleké restauraci ochutnáme vodu přímo z čerstvě otevřeného kokosového ořechu.

Večer jsme pozváni na kreolskou večeři, kterou nám laskavě nabídnou majitelé penzionu. Mezi mnoha pokrmy připravenými paní domácí ochutnáme také výbornou rybu. Ulovil ji majitel a po kreolsku ji připravil se zázvorem, chilli a kurkumou, vše doplněné rýží basmati. Opravdová lahůdka!

Při rozhovoru s řidičem autobusu zjistíme, že poslední pláž, kterou jsme chtěli navštívit, je soukromým pozemkem resortu, takže bychom mohli mít problém se vstupem. Rozhodneme se proto vystoupit asi o 1 km dříve, kde uprostřed vegetace objevíme nedotčený a odlehlý pás písku. I tentokrát je pláž k naší obrovské radosti jen pro nás!

Po krásném dobrodružství na Praslinu se plní nadšení vydáváme do přístavu a rychlolodí dorazíme za 15 minut na ostrov La Digue. Tento 4 km dlouhý ostrov, v jehož středu se tyčí hora vysoká přibližně 300 m, způsobil, že jsme si Seychely zamilovali.

Navzdory malé rozloze najdete na ostrově vše potřebné – banky, občerstvení s sebou, restaurace, obchody s potravinami i suvenýry… K naší obrovské radosti tu však téměř nejsou čtyřkolová vozidla, s výjimkou 2–3 taxi a několika místních dopravních prostředků. Vezměte si proto jízdní kola, nebo se rozhodněte poznávat ostrov pěšky jako my. Budete tak moci naplno obdivovat jeho krásu a zblízka vnímat místní flóru i faunu. Mezi žulovými skalami, které jako by se vynořovaly odnikud a dodávaly jedinečný ráz nejen pobřeží, ale i vnitrozemí, uvidíte chlebovníky, ibišky, banánovníky, papáje, mangovníky a kokosové palmy… Zkrátka zavřete oči a představte si, že jste v džungli… právě jste na La Digue.

První pláží, kterou navštívíme, je Anse Severe přímo naproti našemu bungalovu (Island Bungalow). Leží na nejzazším severozápadě ostrova. Moře zde připomíná bazén při odlivu i přílivu a početné mangrovy vytvářejí spoustu míst, kde lze odpočívat ve stínu. Díky tomu patří Anse Severe mezi oblíbené pláže návštěvníků ostrova – a také mezi naše favority.

Následující den se rozhodneme přejít celý ostrov a dorazit na pláž Grand Anse, stejnou, jakou jsme viděli na pohlednicích na letišti.

Trasa vede hustou vegetací, ale po zpevněných cestách. Z přístavu trvá přibližně 1 hodinu a je poměrně náročná, žádné větší nebezpečí však nehrozí – snad kromě vysoké vlhkosti. Pokud vyrazíte ve vhodném oblečení a kvalitních sportovních botách, cestu si užijete. Po trase najdete také malé stánky prodávající nápoje z čerstvého ovoce. Veškerá námaha vynaložená na cestu sem je rázem zapomenuta, jakmile spatříme velmi dlouhou, nádhernou pláž lemovanou velkými tmavě šedými žulovými balvany. V zimních měsících jsou vlny vysoké, ale rozhodně ne nebezpečné, takže se můžete bez obav koupat – jediným rizikem je, že se budete bavit jako děti. Jedinou vadou na kráse je naprostý nedostatek stínu, kde by se dalo odpočívat a obdivovat tento kousek ráje.

Cestou zpět k ubytování nás poblíž přístavu zaujme provizorní pult. Na palmových listech tu místní rybáři prodávají velmi čerstvé ryby, předem rozdělené do skupin po 8 kusech. Rozhodneme se je také koupit, a to za opravdu velmi nízkou cenu. Naštěstí majitel našeho ubytování ten večer rozdělá pěkný gril, a tak na něm připravíme právě koupené ryby. Nezapomenutelná večeře. Poslední den na La Digue věnujeme objevování severovýchodní části ostrova a pokaždé, když narazíme na odlehlou pláž, využijeme příležitosti k příjemně osvěžující koupeli.

Dne 6. ledna vyrážíme na Mahé. Bohužel nás provází déšť, který nepoleví ani během posledních dnů dovolené. Navzdory silným lijákům neklesáme následující den na mysli. Vybaveni deštníkem jedeme autobusem do hlavního města Victoria, kde si chceme prohlédnout živý trh s ovocem, zeleninou a rybami. K večeři zde koupíme 2 chňapaly červené. Než odletíme zpět do Itálie, počasí se na chvíli umoudří a umožní nám při odlivu navštívit pláž Anse Royale. Odliv je tak výrazný, že i dál od pobřeží vytváří skutečné ostrůvky. Je to velmi působivá podívaná.

Co říct závěrem o této dovolené? Rezervace doporučené a zajištěné přes SeyVillas, ať už šlo o ubytování, nebo přepravu mezi ostrovy, byly na vynikající úrovni. Kvůli silným dešťům jsme bohužel nemohli plně ocenit krásy Mahé. Všem čtenářům, kteří stejně jako my milují dovolenou plnou odpočinku a dobrodružství a rádi pobývají obklopeni přírodou, však překrásné Seychely rozhodně doporučujeme. Šťastnou cestu!