Splněný sen
Po několika neúspěšných pokusech naplánovat dokonalou dovolenou na Seychelách se nám to díky SeyVillas konečně podařilo! Od výběru co nejbezpečnějších, nejpohodlnějších a nejrychlejších letů přes ubytování až po ideální polopenzi.
Odletěli jsme 29. listopadu večer z Malpensy do Abú Dhabí, kam jsme dorazili přesně načas. Zbyla nám chvíle na přesun mezi terminály i na prohlídku luxusních duty-free obchodů a poté jsme nastoupili do letadla na Mahé. Start se trochu opozdil, ale na hlavní ostrov jsme přiletěli téměř včas. Uvítací servis byl bezchybný a během několika minut jsme dorazili do Villa Dorado, které jsme si vybrali kvůli dobrému poměru ceny a kvality i jeho poloze.
Proslulého seychelského přivítání jsme se však nedočkali. „Legendární“ Martha působila trochu chladně a odtažitě a tento přístup jí vydržel po celou naši dovolenou. Přitom jsme se jí snažili maximálně vyjít vstříc, protože jsme vlastně bydleli v jejím domě – pomáhali jsme s drobnostmi, například sklízeli ze stolu, ustýlali postele, snažili se dělat co nejméně nepořádku a nikdy jsme nic nepožadovali. Škoda, byla to jediná falešná nota v jinak bezchybném koncertu.
Samozřejmě jsme si museli hned zabořit chodidla do jemného bílého písku na pláži, která začíná přímo u terasy Dorada, a vykoupat se v křišťálově čisté a nádherně teplé vodě.
Během pobytu jsme střídali dny odpočinku s výlety za četnými plážemi, které se nám objevovaly před očima za každou zatáčkou. Na první pohled si byly podobné, ale každá měla svou jasně rozpoznatelnou osobitost. Několikrát jsme proto navštívili Anse Royale, kam se dalo rychle dojít pěšky a kde se nacházelo příjemně živé centrum. Mimo jiné doporučuji zdejší obchody, v nichž lze nakoupit kvalitní zboží za rozumné ceny – rozhodně byly lepší než ty ve Victoria.
Jeden den jsme navštívili Victoria, hlavní město s pěknou pobřežní promenádou, obchodní čtvrtí, trhem a několika zajímavými stavbami.
Ještě téhož dne jsme se vydali na Beau Vallon, onu vyhlášenou „pláž“ ostrova Mahé. Byla krásná, rozlehlá a pestrá. Při jiném výletu jsme navštívili Anse Takamaka, která se mi líbila nejvíce. Další den jsme zamířili na Baie Lazare a pak pokračovali na Anse a La Mouche. Všechny výlety jsme si organizovali sami a cestovali místními autobusy. Ty byly opravdu typické, velmi spolehlivé a jezdily často. Celkem jsme za dopravu utratili méně než 15 eur. Patnáct… neuvěřitelné.
Ještě pár slov k ubytování. Villa Dorado je pěkná, čistá a velmi dobře udržovaná villa s pěti pokoji pro hosty. Její hlavní předností je poloha přímo u moře na nádherné pláži Pointe au Sel, kterou jsme měli prakticky jen pro sebe. Snídaně se podávala na terase s opravdu působivým výhledem. Co do množství a rozmanitosti mohla být lepší, ale Martha zřejmě neměla svůj týden.
Nezapomenutelná však byla péče v Crown Beach, tradičním hotelu sousedícím s Doradem, kde nám podávali večeře. Kuchyně byla skutečně na úrovni šéfkuchaře. Čekání sice trvalo déle, ale jídla byla propracovaná, čerstvá, výborná a nepříliš drahá. V rámci ceny zaplacené v Doradu jsme mohli využívat také služby, které Crown nabízí svým hostům: bazén, lehátka, kánoe, sprchy, toalety a zázemí v pokojích, což se nám hodilo v den odjezdu. Vzhledem k nepatrnému cenovému rozdílu bych osobně doporučil Crown Beach – personál byl milý a ochotný, snídaně pestrá a vydatná a pokoje moderní, jako v luxusním hotelu.
Večer 7. prosince jsme odletěli. Lety byly pohodlné a proběhly načas. Alitalia i Etihad se ukázaly jako mimořádně spolehlivé aerolinky. Po příletu do Milána nás přivítal sibiřský mráz, který jsme kvůli přechodu z rovníkových teplot na Mahé vnímali ještě intenzivněji. Zůstal nám krásný zážitek z úžasné dovolené, která byla po všech stránkách dokonalá, a velká touha se na Seychely vrátit.
