Naše vysněné putování po ostrovech Praslin, La Digue a Mahé

1. 11. 2018 jsme s Qatar Airways odletěli přesně podle plánu z Frankfurtu do Dauhá, odkud jsme po 3hodinovém čekání konečně pokračovali směrem na Mahé. Po příletu na Mahé jsme zamířili k snad nejmenšímu pásu na zavazadla, jaký jsme kdy viděli. Všechny kufry dorazily, takže se všem viditelně ulevilo! Hned nás přivítala milá pracovnice společnosti Creole a předala nám podklady s informacemi o dalším průběhu cesty. Poté jsme malým vrtulovým letadlem letěli přibližně 20 minut přímo na Praslin. Ne všechny kufry se však vešly na palubu, protože letadlo by jinak bylo příliš těžké.

Nastoupili jsme tedy do malého stroje a vzápětí vyrazili. Let byl nezvykle kodrcavý, ale i tak to byl zážitek.

Turbovrtulové letadlo nad Seychelami Praslin

Už ze vzduchu jsme mohli obdivovat krásný ostrovní svět a stále více jsme se těšili na dovolenou na těchto snových ostrovech. Chybějící kufry nám pak velmi rychle dovezli přímo do ubytování. Hned na letišti nás opět přivítal milý pracovník společnosti Creole, který nás odvezl do našeho prvního ubytování na Praslinu, do Ocean Jewels Resort. Tam nás srdečně přivítala Sophia a provedla nás naší úžasnou villou, v níž jsme strávili 5 dní. Cestovali jsme ve čtyřech, a tak jsme měli celý dům jen pro sebe. V patře byly 2 ložnice s obrovským balkonem a výhledem na tyrkysové moře. V přízemí se nacházela kuchyň, obývací pokoj, toaleta pro hosty a další velká terasa. Za ní se rozprostírala nádherná zahrada a po 30 metrech jste byli přímo u moře.

Ocean Jewels Resort Grand Anse je velmi dlouhá pláž s bílým pískem, na které téměř nikoho nepotkáte. Během našeho pobytu se na pobřeží vyskytovaly mořské řasy, ale vůbec nám to nevadilo. Je to zcela přirozené a svědčí to o tom, že je zdejší ekosystém stále v pořádku. Pláž je zkrátka snová a stejně působivé jsou i večerní západy slunce, kdy slunce mizí mezi ostrovy Cousin a Cousine! U SeyVillas jsme si už předem objednali auto z půjčovny, které nám bylo hned první den předáno naprosto přesně. Okamžitě jsme se proto vydali navštívit Vallée de Mai. Vybrali jsme si prohlídku s německy mluvícím průvodcem a vyrazili do lesa s hustou klenbou kokosových palem. Brzy jsme spatřili první obrovské plody Coco de Mer. Mohli jsme si je sami zkusit zvednout a důkladně si je prohlédnout. Průvodce nás opakovaně upozorňoval na ptáky a malé ještěrky a ukazoval nám nejrůznější druhy palem, které rostou pouze zde na Praslinu.

Ve Vallée de Mai V následujících dnech jsme podnikli několik dalších výletů autem po místních, místy velmi úzkých silnicích, které byly občas také pořádně strmé. Sklon až 30 % se jen tak nevidí! Navštívili jsme také pláže Anse Boudin, Anse Takamaka a Anse Volbert (Cote d'Or) na východě ostrova. Bohužel nás tam pokaždé zastihla přeháňka, takže odtud nemáme příliš pěkné fotografie. Obzvlášť se nám však líbilo na jihovýchodě ostrova, na Anse la Blague. Nikde ani živáčka, jen my a nádherná zátoka. Poté jsme pokračovali po dobrodružných silnicích k Anse Consolation, kde jsme si v restauraci u přístavu dali nejlepší salát s uzenou rybou. Cestou dál ke Grand Anse jsme projížděli podél pobřeží, odkud se neustále otevíraly krásné výhledy a jedna pěkná pláž střídala druhou. Jednoduše jsme se vždy zastavili tam, kde se nám obzvlášť líbilo.

Anse Consolation, Praslin Přes Sophii z našeho ubytování jsme si objednali také výlet na Curieuse. Vyrazili jsme v 9 hodin ráno přímo z naší pláže – jen my čtyři, kapitán a průvodce. Pluli jsme kolem snových pláží Anse Kerlan a Anse Georgette až na Curieuse. Tam nás vysadili, abychom se vykoupali v tyrkysově modré vodě, a poté jsme se měli pěšky vydat na druhou stranu ostrova. Stezka vedla malým lesem a přes vrcholky se senzačními výhledy na okolní ostrovy. Dolů jsme pak pokračovali po dřevěných chodnících mezi mangrovy, až jsme konečně dorazili k cíli, kde žije přes 200 volně se pohybujících želv obrovských. Hladili jsme je a ony nás za to odměnily tím, že trpělivě pózovaly na krásné fotografie z dovolené. Čekalo nás tu také skvělé grilování. Po pobytu na Curieuse jsme se vydali šnorchlovat ke St. Pierre, maličkému malebnému ostrůvku. Při šnorchlování nás zde překvapila obrovská hejna ryb. Čas na Praslinu utekl až příliš rychle, ale čekal nás další vrchol dovolené.

Obří suchozemská želva La Digue

Na Praslinu nás opět vyzvedli přesně podle plánu a trajektem jsme se přepravili na La Digue. Po krátké plavbě po klidném moři, které se třpytilo všemi barvami, jsme dorazili na La Digue. Už tam na nás čekala milá pracovnice společnosti Creole, která nám zařídila odvoz taxíkem do našeho ubytování Etoile Labrine. Také zde nás srdečně přivítali sklenicí ledově vychlazeného čaje z citronely. Dokonce už na nás čekala i objednaná jízdní kola. Jen jsme rychle vybalili kufry a hned vyrazili na kolech k patrně nejslavnější místní pláži, Anse Source d'Argent.

Anse Source d'Argent, La Digue Kolem nesčetných kokosových palem a vanilkových plantáží jsme dorazili na pláž. Byla jako ze snu. Okamžitě jsme se vrhli do vody a i bez šnorchlu jsme mohli pozorovat nádherně zbarvené ryby. Dech nám však braly také obrovské žulové skály. Všechno vypadalo přesně jako na známých reklamních fotografiích.

Večer jsme zde zakončili lahodným koktejlem při západu slunce. Následující den jsme se na kolech vydali přes městečko La Passe, kolem krásné Anse Severe až k pláži Anse Patates. Ráno se tam bohužel nedalo šnorchlovat, protože vlny byly příliš silné a vrhaly člověka na ostré hrany útesu. Samotná zátoka je však snová. Po krátké zastávce jsme pokračovali kolem pláží Anse Gaulettes, Anse Grosse Roche a Anse Banane. Přestávku jsme si udělali v Chez Jules, malé restauraci s přímým výhledem na moře. Posilněni kokosovou vodou a chutným jídlem jsme pokračovali až k Anse Fourmis. Silnice však po nějaké době končí, a tak jsme se v klidu vydali zpět. Zbytek dne i západ slunce jsme strávili na Anse Severe.

Mohli jsme zde báječně šnorchlovat a spatřili jsme svou první mořskou želvu i rejnoka. Následující den jsme se opět vydali hledat další snovou pláž, a tak jsme přes Vallee de La Retraite dojeli na kolech k Grand Anse. Je to krásný hustý les, který při jízdě přes poměrně strmý kopec poskytuje příjemný stín. Grand Anse má divoký ráz a ke šnorchlování ani koupání není vhodná, protože ji nechrání korálový útes. Tato působivá pláž lemovaná žulovými skalami však i přesto láká k delšímu posezení.

Grand Anse, La Digue Odpoledne jsme se na kolech vydali zpět a ještě se krátce zastavili v Tante Mimi Restaurant, která ležela přímo po cestě. Pochutnali jsme si tam na výborném kreolském salátu z uzené ryby a vychlazeném pivu Sea Brew.

Následující den jsme vyrazili na Nid d'Aigle. Byla to opravdu namáhavá túra na nejvyšší horu ostrova La Digue, místy po úzkých stezkách hustým lesem. Po výstupu nás však čekal nádherný výhled na ostrovy v okolí La Digue.

Nid d'Aigle Hned na další den jsme měli zamluvený další výlet lodí za šnorchlováním, tentokrát přímo v Etoile Labrine. Otec majitele má plachetnici, se kterou jsme se vydali k ostrovům Sister Island, Félicité a Coco Island.

Na palubě jsme byli opět jen čtyři, spolu s námi otec majitele a průvodce, kteří se o nás oba velmi pozorně starali. Šnorchlovali jsme na nejrůznějších místech a průvodce nás i podmořský svět neustále bedlivě sledoval. Před malým ostrovem Coco Island jsme tak měli znovu možnost spatřit mořskou želvu, tentokrát větší, a zaplavat si s ní. Pro nás to byl vrchol celého výletu.

Poslední den jsme si ještě jednou užili na Anse Source d'Argent. Pobyt na La Digue i v Etoile Labrine byl jednoduše snový. Všichni zaměstnanci Etoile Labrine se o nás velmi pozorně starali, především však Jamal, který tu byl pro hosty od rána až do večera. Penzion nás zaujal také překrásnou zahradou, čistotou a hlavně přátelským přístupem.

Následující den jsme opět vyrazili na hlavní ostrov Mahé. Jak už jsme byli zvyklí, vyzvedli nás přesně na čas a v přístavu nám rovnou ukázali, kam máme jít, protože na Mahé jsme tentokrát cestovali rychlolodí Cat Cocos.

Mahé

Když jsme všichni zvládli plavbu na Mahé bez nevolnosti, čekal na nás v tentokrát o něco větším přístavu řidič, který nás odvezl do našeho posledního ubytování Tropical Hideaway. Také zde nás přivítali přátelsky a v lednici už na nás čekal první snídaňový balíček. Překvapil nás krásný nový apartmán v nejvyšším patře s výhledem na mohutné hory ostrova Mahé.

Hned jsme vyrazili do supermarketu za rohem nakoupit několik věcí a poté se vydali na nedalekou pláž Beau Vallon. Můžete se zde procházet dlouhé hodiny podél pobřeží a v jednom z malých stánků za pláží si dát skvělou čerstvou rybu. Následující den jsme měli vyrazit pronajatým autem. Bohužel se něco nepodařilo, ale SeyVillas nám bez zbytečného papírování připsali zpět částku za rezervovaný vůz a majitel Tropical Hideaway nám půjčil své auto, se kterým jsme v následujících dnech poznávali ostrov.

Nejprve jsme zamířili k Victoria a pak pokračovali kolem krásných pláží na jih. Prvním cílem měla být Takamaka Rum Distillery . Můžete se zde projít příjemnou zahradou, obdivovat dvě želvy Taka a Maka a ochutnat vynikající rumy, které se tu vyrábějí. Návštěva rozhodně stojí za to! Cesta pokračovala kolem Anse Royale a další zastávkou byla Police Bay, osamělá, působivá pláž s divokým rázem. Protože je však i zde koupání nebezpečné, jeli jsme dál na Anse Intendance, 1 km dlouhou snovou pláž, kde jsme se vrhli do silných vln a příjemně se osvěžili. Poté jsme pokračovali ještě na Anse Takamaka a večer zakončili opět v jedné opuštěné zátoce, pravděpodobně v Baie Lazare, než jsme se přes průsmyk u Anse Boileau vrátili do našeho ubytování.

Anse Intendance, Mahé Další výlet nás zavedl na sever ostrova k North Point a Carana Bay. Projeli jsme kolem malých malebných zátok a poté se po silnici Sans Souci Road vydali na západní stranu ostrova. Krátce jsme se zastavili u historických ruin Mission Historical Ruins na Sans Souci Road. Otevíral se odtud krásný výhled a podél cesty k vyhlídce byly informační tabule o rostlinách a několika endemických druzích. Mimo jiné jsme zde mohli vidět také skořicovník. Na západním pobřeží jsme se nejprve zastavili vykoupat na Grand Anse. Také tady jsme byli na zdánlivě nekonečné písečné pláži téměř sami. Poté jsme se však znovu vydali na sever, do Port Glaud a následně k vodopádu Sauzier, kde velmi odvážní mladíci skákali ze stromu do jezírka pod vodopádem nebo sjížděli po strmých skalách.

Autem jsme pokračovali po velmi úzké silnici až na její konec u mořského národního parku Baie Ternay. Tam jsme se osvěžili sice předraženým, ale docela chutným kokosem. Popravdě řečeno, nic jiného tam opravdu nebylo. Pak jsme se vydali zpět a opět našli svou osamělou robinsonovskou zátoku, pravděpodobně Anse Souillac: nikde ani živáčka, jen my a křišťálově čistá voda obklopená žulovými skalami. Zde jsme nechali den pomalu doznít.

Anse Souillac Poslední den jsme věnovali návštěvě Victoria. Nejprve jsme zavítali na pestrý trh Sir Selwyn Selwyn Clarke Market, kde můžete dobře nakoupit koření a čerstvé ovoce, například lahodná manga. Poté jsme se ještě procházeli ulicemi kolem Clock Tower, barevného Hindu Temple - Arul Mihu Navasakthi Vinayagar a malých obchůdků, kde jsme pořídili ještě několik suvenýrů.

Následující den jsme se už bohužel vraceli do Německa, vzpomínky na snovou dovolenou na Seychelách nám však zůstanou. Týmu SeyVillas ještě jednou moc děkujeme za tuto dovolenou. Od začátku až do konce všechno opravdu klapalo – poradenství před cestou, organizace dovolené, péče na místě i výběr ubytování. Opravdu nemáme co vytknout.

Na příští dovolenou na Seychelách jedině znovu se SeyVillas.

Děkují Claudia a Christian