Dětský sen

Odjakživa mě fascinovala kombinace pralesa, hor, skal a vody. Konečně se nám podařilo vyrazit na Seychely a byla to dovolená snů.

Po dlouhé cestě a trochu neklidné plavbě trajektem z Mahé na Praslin jsme v pořádku dorazili na místo a z hotelu jsme byli nadšení. Hotel L'Archipel byl opravdu krásný, čistý a prostorný, a dokonce i příjezdová cesta představovala malé dobrodružství. Náš bungalov přímo u pláže nám vyrazil dech a ohromila nás také velikost pokojů.

První den jsme si půjčeným autem projeli velkou část ostrova, abychom si udělali první představu o místní krajině a vegetaci. Nejdříve jsme zamířili vzhůru k vysílači. Přelezli jsme bránu a zbývající úsek pokračovali pěšky. Odtud se nám naskytl moc pěkný výhled.

Následující den jsme se chtěli vydat po stezce z Anse Lazio na Anse Georgette. Začátek trasy jsme našli snadno a s pomocí několika místních také správnou odbočku s cedulí, jejíž význam byl přibližně: „Nebezpečí – odtud pokračujete na vlastní nebezpečí.“

Vstup na vlastní nebezpečí Od tohoto místa to bylo jedno velké dobrodružství. Cesta vedla nejprve přes horu a později džunglí. Lepší způsob, jak poznat zdejší přírodu, si snad ani nelze představit. Když jsme dorazili k banánové plantáži, stezka už dál nepokračovala, mimo jiné proto, že byla protkána pavučinami.

Sešli jsme tedy dolů ke skalám u moře a pokračovali dál šplháním přes balvany.

Tuto trasu by však měli absolvovat opravdu jen velmi zdatní lidé. Po celkem 3 hodinách jsme dorazili na pláž a připadali jsme si, jako bychom objevili nový svět. Anse Georgette byla nejkrásnější pláž, kterou jsme na Seychelách viděli. Je ale také možné, že k jejímu kouzlu přispěl způsob, jakým jsme ji objevili. Zpět jsme se vydali po značené cestě u golfového hřiště. Nebyla sice tak dobrodružná, ale byla neméně krásná. Každých 10 metrů jsou na trase modré značky, takže je cesta velmi dobře vyznačená, i když zpočátku zdánlivě vede špatným směrem, k letišti. Nakonec jsme na silnici odbočili doleva a znovu se dostali k ceduli s varováním před nebezpečím, kterou jsme viděli na začátku.

Za deštivých dnů jsme navštívili také perlovou farmu a továrnu na výrobu kokosového oleje. Obojí bylo docela zajímavé.

Na jídlo můžeme doporučit Coco Rouge Take Away & Cafeteria, kde jsme si dali čerstvě grilovanou rybu. Nejvíce nám ale chutnalo v Breeze Take-Away, které už vlastně ani není občerstvením s sebou, ale příjemnou malou restaurací.

Brzy nato jsme pokračovali na La Digue. Plavba trajektem proběhla bez problémů a trvala jen 15 minut.

Obecně je infrastruktura na Seychelách velmi dobrá a vše funguje přesně, takže si lze dovolenou snadno naplánovat. Na Praslin však rozhodně doporučuji půjčit si auto. Na La Digue jsme byli ubytováni v Anse Severe Beach Villa. Byl to úžasný apartmán, kde nám snídani servírovali na balkoně pokoje.

Půjčili jsme si kola, navštívili park s obřími želvami a údajně nejkrásnější pláží světa, i když nám se jiné líbily více, vystoupali k Snack Bellevue a zdolali stezku z Grand Anse na Petite Anse, která se nám také velmi líbila.

Belle Vue, La Digue Anse Petite, La Digue Při zpáteční cestě z Praslinu na Mahé jsme tentokrát letěli letadlem, což bylo samo o sobě malé dobrodružství. Nakonec musím říct, že ve srovnání s Maledivami lze na Seychelách zažít a vidět mnohem více. S naší dovolenou snů jsme byli velmi spokojení!